Článek
Co tomu říkáte?
Hovoří se o pětatřiceti miliónech a mě trochu mrzí, že se neříká, že jde o pětatřicet miliónů za čtyři ročníky. Když čtete titulek Festival prohospodařil pětatřicet miliónů, máte pocit, že to bylo jen za jeden rok.
Byla chyba, že jsme výběrové řízení neudělali. Druhá chyba ale byla, že jsme nepožádali příslušné úřady, aby nás povinnosti vyhlásit výběrové řízení na ubytování hostů zbavily.
Proč?
Mohli jsme vypsat jen formální výběrové řízení, že například hledáme v Karlových Varech pětihvězdičkový hotel, který by měl dvě stě pokojů. Přihlásil by se Grandhotel Pupp, protože jiný takový hotel ve Varech není. Stejně tak bychom mohli vyhlásit, že se hledá hotel, který má šest kinosálů. Přihlásil by se Thermal, protože ani jiný takový hotel ve Varech nenajdete. Výběrové řízení ve skutečnosti nelze vypisovat. Můžete to udělat v Praze, když chcete jeden hotel. Ale my v Karlových Varech ubytováváme obrovskou spoustu lidí. Letos chceme požádat o zrušení povinnosti vyhlašovat výběrové řízení.
Kdy se kontrola uskutečnila?
NKÚ nás začal kontrolovat loni měsíc před zahájením festivalu, kdy jsme na přehlídce finišovali, takže to pro nás bylo složité. Od června do září kontroloři prošli každý účet. Na všechny jejich výtky jsme reagovali a vše vysvětlili. Nevím, proč se s tímto vysvětlením nepracovalo v závěrečné zprávě.
Pro nás je důležité, že se nezjistilo, že bychom například nakoupili počítače za dvacet miliónů, které by pak chyběly. Všechny utracené peníze jsou dokladované a fakturované. Proto mě mrzí, že se celý případ až kriminalizuje. Ano, udělali jsme chybu. A byli jsme rádi, že nás NKÚ kontroloval, protože se přišlo na formální chyby, kterých se musíme v budoucnu vyvarovat.
Jak se státními dotacemi můžete nakládat?
Dotaci nemůžeme dát na platy zaměstnanců, na zhodnocení společnosti, z dotace se nemůže stát investiční prostředek - nemohli jsme z ní například financovat nákup titulkovacího zařízení, které nás přišlo na čtyři milióny korun. Dotace můžeme použít na ubytování nebo třeba na tisk plakátů.
V bulvárním tisku se objevil požadavek na odtajnění seznamu hostů, kterým platíte pobyt na festivalu.
Kanada je kolébkou hokeje a Česko je bohužel kolébkou závisti. Domáhat se seznamu pozvaných hostů mi připomíná kádrování a padesátá léta. Když přijedete na festival do Salcburku, jsou tam politici z celého světa.
Letos chystáme jedenáctý ročník a během těch let se festival stal světovou událostí. O tom, že filmy vybrané do Varů získávají nominace na Oscara, jako tomu bylo v případě Nikde v Africe nebo Amélie z Montmartru, se ale nepíše. Aby vám ovšem lidé dali do soutěže takovéhle filmy, stojí to hodně peněz a hvězdám musíte vytvořit velké zázemí, jinak byste je sem nedostali. Jsme festival kategorie A a podle toho se musíme chovat.
Karlovarský festival je velká kulturně-politická událost, největší u nás. Mezi pravidelné návštěvníky patřil například bývalý americký velvyslanec Craig Stapleton nebo bývalý velvyslanec Evropské komise v České republice Ramiro Cibrián. Co je ideálnější než neformální setkání našich politiků na festivalu? Rozhodli jsme se ale po loňských problémech, že letos nebudou politiky zvát firmy, ale budeme je zvát my.
Zpráva NKÚ vám také vytýká, že festival nechal bez výběrového řízení natočit znělku vaší firmě BKP Film.
My jsme udělali interní výběrové řízení. Firma Stillkings ale požadovala příliš mnoho peněz, proto znělku natočila BKP. Naší firmě je vytýkáno, že Bartoška zadal práci Bartoškovi, že to je střet zájmů. Stalo se to ale pouze jednou, v roce 2001. V jiných ročnících točily znělku jiné společnosti. Znělka pro ročník 2001 přišla na 2 430 007 korun. V dalších NKÚ sledovaných ročnících byla o něco levnější. Znělka je ale rok od roku jiná a rozpočty nelze srovnávat, stejně jako nemůžeme srovnávat rozpočty filmů Želary a Babí léto, který například také točila společnost BKP.
Inkriminovaná znělka byla navíc osmidílná, takže mám pocit, že vyšla levně. Když se totiž zeptáte velkých firem, kolik je stojí natočení reklamního spotu, můžete se dostat na pětinásobek této částky. Firmy na základě spotu prodávají výrobek, na kterém vydělávají peníze, my je ale tou znělkou jen utrácíme. Nemůžeme cenu znělky rozmělnit do ceny lístků a ani to nechceme. Lístky prodáváme za dumpingové ceny, chceme, aby byly pro diváky dostupné. O tom se ale bohužel také příliš nemluví.
Mrzí mě i neobjektivnost informovanosti o celém případu. Redaktorka České televize mi například volala kvůli znělce ve tři odpoledne, jestli bychom se mohli sejít. Já měl bohužel schůzku. Snažil jsem se jí to vysvětlit po telefonu, ale netušil jsem, že si náš hovor nahrává. Zjistil jsem to až večer ve zprávách. Pochopil bych, kdyby mě o rozhovor po telefonu požádala, ale tohle jsou praktiky, které připomínají úroveň pořadu Na vlastní oči na Nově.