Článek
Poté, co loni skončila ve městě po léta působící hotelová škola a s ní i internát, kde nacházela útulek největší část seminaristů i souborů, zavřely se hotely Prajzko a Radnice, nabyla otázka na palčivé naléhavosti. A letos je nejskloňovanějším problémem 85. festivalového ročníku.
Hosté jsou rozstrkání doslova všude, náhradní internát ve Velkém Poříčí je od centra vzdálen dvacet minut svižné chůze (ano, jezdí festivalové busy i taxík!), soubory bydlí dokonce až v sousedním Náchodě. Lektory si rozebrali soukromníci, ale stále je to zoufale málo.
Město tuto otázku zjevně podcenilo. Ve festivalovém Zpravodaji konstatuje hronovská starostka: „Každý pochopí, že padesát jedna týdnů v roce nepotřebujeme ubytovací kapacity pro tři sta lidí.“
Nejde to vyřešit, míní starostka
To je však mimochodem velmi podhodnocené číslo. Tolik je v Hronově jen seminaristů. A co soubory, lektoři, redakce Zpravodaje, čestní hosté, festivalový výbor, novináři, zahraniční hosté? A navíc jejich rodiny? Tím přece počet „nájezdníků“ značně naroste. A budoucnost? Není nijak růžová. Aspoň paní starostka tvrdí: „Nejde to vyřešit. Prosím účastníky dalších festivalů, aby s tím počítali.“
Opravdu jednoduché řešení. Ale město, které festival od roku 1930 proslavil a přináší mu kromě popularity i jistý finanční zisk, by se mělo vzpamatovat a situaci řešit.
Jinak může nastat bizarní situace, kterou jsem zaslechla v kuloárech: „Jiráskův Hronov je tak zavedená značka, že se festival může konat konec konců třeba v Pardubicích.“
A to by byla škoda. Pro město samé i pro nás, kteří do Hronova jezdíme rádi.