Článek
Tradičně pestrá programová nabídka obsahovala inscenace od pohádek až k drsným hororům, od klasiky k autorským improvizacím, od činohry přes tanec až k loutkám – a to vše napříč generačním spektrem, od školních dětí až po „divadlo třetího věku“.
Z inscenací hraných dospívajícími herci zaujala jednoznačně první z prvních míst na pomyslném žebříčku kvality čtveřice kluků ze Studia Dagmar z Karlových Varů s adaptací Salingerova románu Kdo chytá v žitě, dále u diváků „bodovaly“ loutkářské inscenace Ve dvě na hruškách II souboru Někdo ze ZUŠ Jaroměř a půvabně hororové Krvavé koleno souboru Tate lyumni z Prahy. Výjimečně příjemný zážitek pro děti i dospělé představovala inscenace Za každým rohem jeskyňka – hravé loutkářské spletení pohádek o Smolíčkovi, Perníkové chaloupce a Červené karkulce z dílny turnovských Čmukařů.
Divadlo Kámen i SoLiTEAter
Největší diskuse vzbudilo pražské Divadlo Kámen s minimalistickou inscenací Zvěstování Bohunce založenou na principu opakování textových fragmentů, obdiv diváků sklidil Libor Ulovec z pražského Divadla SoLiTEAter za monodrama Svou vlastní ženou, v němž kromě berlínského transvestity Charlotte von Mahlsdorf vytvořil na třicet dalších postav.
O ruských Kouzelných jablkách a belgickém Kafkovi již byla v deníku Právo řeč, tradičními zahraničními hosty na Jiráskově Hronově byly i letos slovenské soubory. Falletova komediální Zelňačka v charismatickém hereckém provedení trojice z popradského Divadla Commedia patřila k vrcholům festivalu, zatímco autorský pokus Blaho Uhlára a trnavského souboru Disk o jevištní uchopení „historek ze života amatérů“ Výhľad skončil rozpačitě.
Nedá se říct, že by měl letošní ročník společné téma, patrné snad bylo jisté „přitvrzení“ dramaturgie, které se projevilo i pozváním hostujícího profesionálního Buranteatru z Brna s inscenací drsné hry Martina Mc Donagha Pán polštářů.
Jiráskův Hronov není soutěž -ním festivalem. Kdybych přesto měla udělit pomyslnou cenu, odnesl by si ji sextet dam ze souboru Třetí věk z Loun za nesmírně půvabný, sebeironický a s vervou zahraný pohled na vplouvání do důchodového věku Včera se mi zdálo…
Příští rok se Jiráskův Hronov dožívá osmdesátky. Nezbývá než mu přát, aby do ní vplul se stejně mladistvou energií.
