Článek
Bylo tu zastoupeno divadlo činoherní, muzikálové, loutkové, taneční a pohybové, klasické i experimentální, hrané dětmi či mladými lidmi až po to seniorské. Neboť amatérské divadlo v České republice sdružuje nemírně široký a pestrý okruh lidí, je i ve světovém měřítku naprosto unikátní a právem aspiruje na zápis do nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
A kromě domácího bylo letos zastoupeno i divadlo zahraniční v podobě slovenského Divadla Disk z Trnavy, česko-slovenské loutkářské inscenace, ukrajinských dívek i amerického herce Owena Coreyho se zajímavým monodramatickým zpracováním Shakespearova Richarda II.
Nejvýraznějším rysem letošního ročníku se stala diskuse. Kromě tradičních diskusních klubů přibyla letos další platforma v podobě kolokvia (He)art Beats! for Theatre pořádaného organizací pro neprofesionální divadlo NIPOS a také dvě reprízy inscenace Debata pro loutky pražského Divadla Disk, naplněné vzrušenou diskusí loutek na jevišti i diváků v publiku.
Živé diskuse probíhaly i v kuloárech a posezeních až do časných ranních hodin. Ve všech se mluvilo hlavně o podobě a smyslu festivalu. Jako ústřední téma jimi prolínala otázka, zda má být Jiráskův Hronov přehlídkou toho nejinspirativnějšího, anebo žatvou ve smyslu co nejpestřejšího obrazu současné podoby amatérského divadla. Hronovský festival byl vždy spíše tím druhým. Vyplývá to už z podstaty výběru inscenací sítem krajských a oblastních přehlídek. A je-li zároveň i inspirací, pak vypovídá o aktuálním stavu amatérského divadla skrze jednotlivé inscenace.
Opticky se vždy jeví (a letos zvláště) v programu převaha činoher, ale i to souvisí s mírou zastoupení těchto inscenací ve výběru. A jejich rovněž diskutovaná tradičnost nemusí být na překážku inspirativnosti, je-li inscenace dobře dramaturgicko-režijně vystavěná a stejně tak zahraná.
Dokazovaly to tituly jako Mařka pražského Divadla Máj, Nikoločava kladenského V. A. D., Mrzák inishmanský havířovského Divadla Sputnik, Pan Polštář pražského Radaru/Načerno, Saturnin souboru Klas z Klášterce nad Ohří či Sex nučické Žumpy.
Otázkou je rozšíření inspirativních představení v off programu, který bývá věnován spíše dětem, ale při nabitém programu nabízejícím i v hlavním programu každý den čtyři až pět představení, je už nyní problém si vybrat. Letošní Hronov byl zkrátka naplněn divadlem i diskusemi až po okraj a přinesl inspirativní témata jak pro organizátory, tak i pro divadelní soubory.