Hlavní obsah

Jiráskův Hronov nasadil vysokou laťku

Právo, Radmila Hrdinová

Za účasti zástupců města, Královéhradeckého kraje i Ministerstva kultury České republiky začala v sobotu 3. srpna v Jiráskově východočeském rodišti vrcholná celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla Jiráskův Hronov. Festival s nejstarší domácí tradicí, který se koná nepřetržitě od roku 1931, vstoupil letos do svého již 89. ročníku.

Foto: Ivo Mičkal

Hra Kdyby se ztratili... představuje dvacet minut čisté krásy.

Článek

Slavnostnímu zahájení předcházela krátká bouřka, která ochladila tradičně rozpálené hronovské náměstí a schodiště divadla, z něhož promluvili čestní hosté. „Divadlo je odrazem doby, společnosti, hledáme v něm inspiraci, útěchu i naději. Jsem přesvědčen o tom, že takový bude i 89. ročník Jiráskova Hronova,“ řekl senátor a první náměstek hejtmana Královehradeckého kraje Martin Červíček.

Zástupce Ministerstva kultury, státní tajemník Zdeněk Novák připomněl symboliku osmdesáti osmi let trvání festivalu: „Osmička je symbolem nekonečna a dvě osmičky značí, že Jiráskovým Hronovem proudí nekonečné generace umělců.“

Ředitelka NIPOS a předsedkyně Festivalového výboru Lenka Lázňovská připomněla v souvislosti s letošním výročím Sametové revoluce, že na Jiráskově Hronově se odehrály zásadní inscenace, které se již před listopadem 1989 kriticky a metaforicky vyjadřovaly ke stavu společnosti a režimu.

Součástí slavnostního ceremoniálu bylo i předání Ceny Pavla Dostála za přínos českému amatérskému divadlu. Letos ji získal divadelní soubor působící při Základní umělecké škole F. L. Gassmana v Mostu pod vedením Pavla Skály.

Od sobotního odpoledne se pak rozběhl tradiční maraton inscenací, které se letos v Hronově odehrávají na šesti scénách. Z první čtveřice nejvíc zaujala ta nejkratší, Kdyby se ztratili… souboru Mízou do dřeva z Hradce Králové. V podání Báry Jožákové a Pavly Šefrnové Bútorové představovala dvacet minut čisté křehké krásy plynoucí z harmonického spojení poetického slova, hudby a oživených obrazů nedávno zemřelého výtvarníka, divadelníka a muzikanta Jindry Pevného. Obě aktérky jsou natolik ženské, cudně emotivní a přirozeně autentické, že se z jejich snového představení o životě a smrti odchází po špičkách.

Z opačného pólu divadelního spektra plynula inscenace Du verstehst mich, nicht wahr? plzeňského souboru Mrož v krabici, která inspirativním způsobem balancovala na hraně absurdity, trapnosti a hravosti divadla a jevištní existence, která nenásilně evokovala otázky existence životní. Mladí aktéři zaslouží poklonu za udržení herecké stylizace a nepodlehnutí ataku ze strany dobře se bavícího publika.

To nelze až tak říci o hostujícím profesionálním souboru brněnského Buranteatru, jehož podání Barlowovy grotesky 39 stupňů s virtuózně hrajícím Michalem Isteníkem a řadou výborných nápadů vycházelo publiku vstříc až příliš, na úkor temporytmu a dynamiky gagu.

Foto: Ivo Mičkal

Roman Uwe Juráň a Jakub Jack Leško v inscenaci Havlovy Audience.

Sobotní program uzavřela Havlova Audience v podání Divadelního studia Viktorka Holešov. Dvojice Roman Uwe Juráň (Sládek) a Jakub Jack Leško (Vaněk) si s Havlovou poetikou absurdního dialogu rozumí velice dobře a jejich souhra v režii Konráda Popela staví na kontrastu a vzájemném neporozumění vlezlého buranství s ostýchavou slušností. První festivalový den nasadil vysokou laťku.

Do 10. srpna nabídne Jiráskův Hronov na padesát inscenací ve více než stovce představení.

Související témata:

Výběr článků

Načítám