Článek
Především horký. Po deštivém zahájení vtrhlo i do Hronova zničující vedro, jež divadlu nepřeje, takže pro soubory i diváky to byl náročný týden. Ale dobré divadlo ani horko nesežehne. A toho bylo letos k vidění napříč generačním i žánrovým spektrem dost.
Diváky nejvíc oslovovala představení s autentickým hereckým projevem i dobře zvládnutou formou. Taková byla Dokud se tančí souboru ŽAS Homole, Viktorka souboru Convivium při ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř, slovenský Obolus Blaha Uhlára a souboru DISK Trnava, čtveřice protagonistek inscenace Máma říkala, že bych neměla Scény Kralupy či Svatá hlava Divadla MY Plzeň s vynikajícím hereckým výkonem Františka Kasky.
Klasickou činohru střídaly loutkářské produkce, z nichž potěšila zvláště hravá meotarová výprava na severní pól Andrée s hereckým projevem Tomáše Hájka či nápaditá interpretace Andersenovy pohádky o malé mořské víle s názvem Myslíš, dědo? souboru Rámus Plzeň. Vysokou úroveň měla letos i taneční vystoupení mladých divadelníků. A produkce Zá rubni souboru Nové divadlo! YESSS! Svitavy zaujala tvarem na pomezí výtvarné instalace.
O všem zhlédnutém se živě a na vysoké úrovni diskutovalo, naplno pracovaly i praktické dílny a semináře. Hronov žil divadlem čtyřiadvacet hodin denně a týden se zdál být až neskutečně krátký na všechna inspirativní setkání, o něž každoročně na přehlídce jde více než o cokoli jiného.
A potěšující bylo sledovat, kolik mladých divadelníků i souborů za rok opět přibylo a s jakou energií se vrhají do stále znovu vzrušujícího dobrodružství zvaného divadlo.
Může se vám hodit na Firmy.cz: