Článek
Ten první s názvem Kabaret v metru aneb Trasa E přivezl Kardio Theatre z Prahy, složený ze zdravotních sester, jednoho zdravotního bratra a dvou lékařů a působící při Vinohradské nemocnici. Odehrává se v pražském metru, na zcela zvláštní lince E, která se otevírá, podobně jako poklady na Velký pátek, vždy 9. května, ve výroční den zahájení provozu první linky.
Začíná vlastně nevinně. Na trase mezi Dejvickou a Můstkem se pětkrát či šestkrát odehraje každodenní příběh, kdy nastupují a vystupují stále tíž cestující. Jsou to poněkud odpuzující bezdomovkyně, noviny čtoucí Žid, učitelka hudby stěhující elektrický klavír, televizní seriálová hvězda, která jezdí metrem, mladá dvojice, z níž se časem stane svatební pár, agresivní Slovák, těhotná žena a také dychtivý pes, který ve vagonu pokaždé zanechá svou nelibou značku.
Mezi nimi se začnou postupně vytvářet a vyvíjet různé vazby, až nárazem a uvíznutím na trase vše vyústí v mystické prolínání reality s nadrealitou. V něm se živí potkají s mrtvými, odsouzenými navěky bloudit podzemními tunely, děti najdou ztracené rodiče a naopak, hříchy jsou odpuštěny a vše se hrne do happy endu jak do depa.
Celé je to proložené písničkami, jedním nečekaným šouletovým skečem a spoustou dobře herecky i scénograficky provedených detailů, gagů a point. Úvodní opakování scén je sice dlouhé, ale výborně odpozorované prostředí metra včetně fanatického kontrolora pronásledujícího svého jediného uniknuvšího černého pasažéra, spolehlivě baví.
Problém je, že to není kabaret, ale žánrově neujasněný propletenec crazy komedie s fantasy a trochou kabaretních prvků. Od každého něco, takže celek diváka znejistí v tom, jak se k tomu chovat.
„Mám z toho takový ambivalentní pocit. Spousta nápadů, radost ze hry, ale něco tomu chybí, nebo přebývá?“ sdělila svou reakci do hronovského Zpravodaje jedna z divaček.
To je přesné. Ale o čistokrevný kabaret by se Kardio Theatre určitě pokusit mělo. Má na to. A jeho podzemní mystika koneckonců byla pro řadu diváků i tak zábavná.
Parodie televizních kabaretů
Kabaret proti nám! přivezlo na Hronov Kočovné divadlo Ad Hoc, jehož členové jsou roztroušení po celé vlasti, aby se pravidelně sešli a vytvořili představení, na něž se nezapomíná. Jako na operu Il Congelatore – Zmrazovač nebo na televizní parodii Nové TV.
Tentokrát si zvolili parodii televizních kabaretů a zábavných show se vším všudy. S blyštivě zlatými kostýmy a ulízanými vlasy, křečovitými úsměvy moderátorů vnucujících se divákům žoviálností a moderátorskými klišé i opakující se reklamou na „novou, pravou, ručně pálenou cihlu“ s pokaždé jinou doporučující pointou.
Kabaret Kočovného divadla Ad Hoc pracuje i s pohybovými klišé.
Kabaret Ad Hoc není vůči kritizovanému originálu nijak agresivně brutální. Ve skeči o marném odhlašování psa tvůrci vytvořili, jistě záměrně, velmi přesnou napodobeninu, která by obstála i ve skutečném Televarieté. I když jejich kabaret nepostrádá i politickou satiru, není přednostně politický, ale poetický.
Kočovní divadlo Ad Hoc umí skvěle pracovat se slovem. Už v představení S úsměvem nepilota programově navázalo na tvorbu Vodňanského a Skoumala, což se zúročilo především v parodiích „chvilek poezie“.
Do hronovských hlášek se určitě zapíše dvojverší „Po noci v putyce člověk se načeká, než se mu opice promění v člověka“ či jazykově brilantní povzdechnutí zoologa „Třicet let jsem elév, v pavilonu želev“. Z pera autora kabaretu Jana Duchka ale nenápadně vycházejí i poetičtější jazykové obrazy vtělené do písní. Například „Ze rtů se párá dech“ či „Budoucnosti milá, už jsi tady byla“.
Aktéři Kočovného divadla Ad Hoc jsou navíc skvělí muzikanti i zpěváci, kteří umějí nejen parodovat, ale i čistě a krásně zazpívat a hrát, vytvořit melodii i harmonicky a instrumentálně zajímavou aranž. A po „zmrazovací opeře“ i v tomto kabaretu pro hudební fajnšmekry připravili mimo jiné drtivou koláž z Janáčka, dramaticky podkládající absurdní televizní zpravodajství.
Kabaret proti nám! není asi pro každého. Jeho humor ocení ti zkušenější, kteří sdílejí zálibu ve hře se slovem i hudbou. Ale rozhodně je to kabaret se vším všudy, především s velkou dávkou hereckého i hudebního nadšení, a to na vysoké úrovni.