Článek
„Možná jste si všimli, že část literárního světa řeší v současné době kauzu kolem vydání nové knihy spisovatelky Aleny Mornštajnové Les v domě, která je podle mého názoru založena na mém osobním příběhu,“ uvedla Toy Box na Facebooku.
„Text románu Les v domě mi přijde odvozený a příliš podobný osobní výpovědi o sexuálním zneužití, které jsem zažila v dětství, jež jsem publikovala v roce 2019, v roce, kdy AM začala pracovat na své knize.“
Stejné motivy?
Toy Box také vyjmenovala motivy, které jí připadají podobné. Řadí k nim například postavu dívky nižšího školního věku, často nepřítomnou matku a zlé prarodiče.
Jmenuje také motiv lesa, který byl v článku místem zneužívání, ale v románu funguje spíš jako symbol zla či zlé literární postavy. Podle Toy Box to autorka posunula „pro obtížnější rozpoznatelnost nebo umělecký záměr“.
Podobný je údajně také motiv holčiččiny panenky a imaginární kamarádky a dvougenerační domek, v němž žijí mladí nahoře a prarodiče dole.
Kauzu nejvíce rozvířila Eva Klíčová z magazínu Alarm, která knihu označila za „laciný horor“.
Tvrdí: „Původní text v mnoha ohledech převyšuje románový útvar. Publicistická materie je na ploše románu rozmělněna do mnoha desítek stránek genericky opakujících se motivů, situací a vše, co na výchozí schéma Alena Mornštajnová postupně přiletuje, nese známky nastavované umělosti. Tolik očekávaná románová novinka nakonec budí dojem, že je příliš závislá na nedávno zpracované autentické osobní zpovědi, aniž by k ní přidávala něco cenného.“
Příběh z vlaku
Mornštajnová veškerá obvinění odmítá. Uvedla, že knihu nezačala psát v roce 2019, ale v roce 2021, a inspirovala ji náhodná konverzace ve vlaku.
„Má kniha v žádném případě není inspirována jejím životem. Velice mě mrzí to, co se jí stalo, ale tohle není její příběh. Neznala jsem ho a obvinění ze strany Alarmu pro mě bylo velké překvapení. Čerpala jsem z odborné literatury, tato problematika je dobře popsaná v knize Sexuální zneužívání dětí od Petra Weisse. Tam je uvedeno hodně takových příběhů i to, jak zneužívání ovlivňuje celou rodinu, jak se to vyšetřuje,“ řekla Právu.
Dodala, že ji celá kauza znechutila. „Člověk aby se bál cokoli napsat, aby nevznikla taková bouře. To mi nedělá dobře,“ uzavřela.
Také nakladatelství Host, které jednu z nejpopulárnějších spisovatelek vydává, reagovalo na dotaz Práva vysvětlením, proč je obvinění falešné.
Nakladatelství stojí za autorkou
Podle šéfredaktora Miroslava Balaštíka román používá motivy jinak. Domek je v knize místem zneužívání, zatímco v článku jde o les, kde je navíc ukryt hrob jiné zavražděné dívky. V případě Toy Box je matka lékařka, která má málo času, ale o dítě se stará. V románu jde o labilní promiskuitní alkoholičku a chudou dělnici, která se nedokáže starat ani o sebe. Toy Box má vlastního otce, ale v románu je nevlastní a brzy od rodiny odchází.
Článek má navíc pár desítek řádků, zatímco Mornštajnová napsala více než tři stovky stran a kniha obsahuje mnoho dalších motivů, které podobnost nevykazují.
„Jde o celky natolik odlišné, že nelze hovořit o plagiátu,“ uvedl Balaštík. „Lze samozřejmě pochopit, že výše zmíněné motivy jsou pro Toy Box tak emocionálně silné a příznačné, že je nedokáže vnímat v kontextu románu, ale vztahuje je ke své vlastní zkušenosti, která je pro ni nepochybně jedinečná a velmi bolestná. Stejně tak jistě rozpoznávají ve stovkách románů svoji zkušenost miliony obětí holocaustu. Není však možné považovat je za její vlastnictví a upírat jakémukoli uměleckému dílu právo inspirovat se tím, co zveřejnila.“
Alena Mornštajnová: Listopád je moje nejosobnější kniha
Alena Mornštajnová: Najít příběh pro mě není složité
Může se vám hodit na Zboží.cz: Les v domě - Alena Mornštajnová