Článek
Kromě komiksů, novinových článků, ilustrovaných knih a Sekorových fotografií si mohou návštěvníci prohlédnout také loutky Ferdy Mravence a jeho přátel, které Českému centru Tokio zapůjčilo loutkové divadlo Přerovský Kašpárek.
Sekora by se letos dožil 120 let. Narodil se v roce 1899 v Králově Poli (dnes Brno). Zajímal se o malování, literaturu, ale také o sport. Obdivoval Mikoláše Aleše, Pietera Brueghela a Henriho Rousseaua. V brněnských Lidových novinách se uplatnil jako kreslíř a sporťák. Později se s redakcí přestěhoval do Prahy a redigoval také Dětský koutek.
Založil časopis Sport a do Československa importoval tehdy neznámý sport ragby (současně působil i jako trenér a rozhodčí).
Ferda Mravenec
Sekora vytvořil postavy jako cestovatel Animuk, sportovci Hej a Rup a kuře Napipi, ale legendou se staly jen dvě figurky - Ferda Mravenec a Brouk Pytlík. Ferda se poprvé objevil v roce 1927 a v roce1935 se přidal Pytlík. V roce 1936 vyšla první knížka Ferda Mravenec a pak už celá řada jako Ferda v cizích službách, Ferda v mraveništi, Ferdův slabikář a později po válce Ferda cvičí mraveniště a Kousky mládence Ferdy Mravence. Za okupace byl ale autor internován v pracovních táborech a psal si tam deník, který pak vyšel knižně.
V poválečných letech působil Sekora v redakci Práce či v Dikobrazu a podílel se na založení Státního nakladatelství dětské knihy (Albatros). V 50. a 60. letech byl oficiálním umělcem a podílel se i na propagandě, zažil také první televizní vysílání pro děti. V roce 1967, těsně před okupací Československa sovětskou armádou, Sekora umírá. Příběhy Ferdy Mravence se postupně dočkaly mnoha překladů.
V Českém centru Tokio budou vystaveny nejen knihy a ilustrace s Ferdou Mravencem, ale také Sekorovy fotografie z doby, kdy jako sportovní reportér pobýval v Paříži, jeho autorské knihy, ilustrace pro celou řadu novin a časopisů nebo třeba novinové karikatury Adolfa Hitlera či druhé čínsko-japonské války.
„Fond Ondřeje Sekory mám na starosti v Moravském zemském muzeu, takže bylo kde čerpat podklady. Zároveň už v japonštině vyšly první tři díly úvodní knižní trilogie s Ferdou Mravencem, výstava tedy nevstupovala do vzduchoprázdna. K tomu všemu je třeba připočítat i dobrou pověst české dětské ilustrace v Japonsku a známou zálibu Japonců v kreslených figurkách i jejich nadstandardní zájem o brouky. Věřím, že by výstava mohla pootevřít cestu k překladu dalších Sekorových děl, a značný zájem o vernisáž mě přesvědčil, že své návštěvníky si určitě najde,” uvedl Tomáš Prokůpek.
Může se vám hodit na Zboží.cz: