Článek
V posledních letech jeho obliba především na světových operních scénách trumfla i uznávaného Antonína Dvořáka. Janáčkovo 150. výročí narození se ocitlo i na seznamu světových výročí UNESCO.
"Janáček je nejoriginálnější zjev v pestré galerii muzikantských osobností," napsal o něm ve 20. letech muzikolog Hans-Heinz Stuckenschmidt. Kritiky na jeho díla ale nebyly za jeho života zdaleka jen nadšené. Nedůvěra vůči jeho hudbě přetrvává paradoxně u domácího publika dodnes, takže uvedení jeho děl navštěvují častěji cizinci než Češi.
Autor dramatických skvostů, jako jsou opery Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Příběhy lišky Bystroušky, Věc Makropulos , Z mrtvého domu, skladatel monumentální Glagolské mše, orchestrální Sinfonietty, písňového cyklu Zápisník zmizelého, řady klavírních, komorních i symfonických děl a nádherných sborů, stále ještě čeká doma na své plné uznání.
Leoš Janáček spojil svůj profesní život především s Brnem, kde získal vzdělání a kde se později stal ředitelem varhanické školy, z níž vzešla konzervatoř, a kde byl i dirigentem, hudebním organizátorem a teoretikem, uznávaným sběratelem lidových písní. Janáčkovu památku chce uctít právě probíhající festival Janáčkovy Hukvaldy i řada dalších hudebních akcí.
