Článek
Sovák se podílel na ilustracích prvního vydání knihy amerického spisovatele Johna Michaela Crichtona, podle které byl natočen stejnojmenný slavný film Jurský park, i na mnoha filmových dokumentech kanálů Discovery Chanel a National Geographic. Spolupracuje také s pražským Národním muzeem v oblasti historických rekonstrukcí.
Na vernisáži mluvil o tom, že se posunul od klasických technik k digitálním technologiím, a zdůraznil fakt, že je velmi důležité jít s dobou. Buď, jak buď, v jeho případě je prakticky lhostejné, jakou technikou práce vznikly. Důležité je, co na nich je a jaké mají výtvarné zpracování.
Je velmi precizní tvůrce, ono to, upřímně řečeno, u tohoto tématu ani jinak nejde. Výtvarný rukopis se blíží hyperrealistickým malbám, mají zvláštní plasticitu, takže to leckdy vypadá, že prehistorická zvířata vystupují do prostoru a jako by se procházela kolem nás. Tento dojem podporuje bezpochyby fakt, že většina prací má velké formáty.
Právě takový je obraz Putování za vodou, na kterém se tyčí gigantičtí brontosauři. Pod blankytnou oblohou s bílými mraky se valí skupina prehistorických „tanků“ vířící prach a vyvolává v člověku posvátnou úctu.
Dílo Letální obrana už tak idylické není. Vyceněná tlama tyranosaura, ve které svítí dvě řady zubů ostrých jako dýky, budí respekt i na ploše obrazu. Stejně jako Tři grácie ukazující v detailu trio Pachyrhinosaurů. Připomínají tři zaparkované obrněné vozy a dříme v nich jakási spící klidná síla. I když při pozorné prohlídce zjistíme, že ta se může snadno a rychle proměnit v destruktivní uragán.
Dílo Jana Sováka zavádí do dob, kdy člověk ještě neexistoval nebo byl na vývojovém žebříčku tak nízko, že jeho přítomnost nestála za řeč. Možná nás před těmito obrazy napadne, že děláme dnes všechno pro to, aby se nám tento nelichotivý status vrátil.