Článek
Vaše herecké portfolio je velmi pestré, hrajete role dramatické i komediální. Jaký máte ke komediím vztah?
Celoživotně vřelý, protože si myslím, že komedie nás udržují při životě, že smích má skutečně očistnou funkci pro každého člověka, i když si to třeba nepřipouští. Humor je nezbytnou solí života, bez něj by nestál za nic. A možná že by se ani nedal žít.
Jak vidíte festival v kontextu české komediální tvorby, která neprožívá zrovna nejlepší období? Asi není snadné sestavit program tak, aby se lidé pokaždé dobře bavili...
Pokud se ale vyskytne kvalitní komedie, stojí to za to. Festivalem prošlo za těch čtyřicet let opravdu mnoho komedií a dnes už je můžeme hodnotit z toho jediného možného úhlu pohledu – jestli se na ně ještě pořád dá dívat. Pokud ano, je to asi vrchol kvality, které může filmař dosáhnout. A to bych přál všem filmařům včetně těch současných.
Často se žehrá na to, že diváci chtějí jen nenáročné komedie, ale já myslím, že když je v nabídce komedie chytrá, kvalitní, přijmou ji s nadšením. Jaká je vaše zkušenost?
Je to tak, to naprosto podepisuji. Někdy se říká, že filmy stárnou. A opravdu, když se podíváte na některé z těch, které ve své době plnily kina a měly nadšený ohlas, už vám teď nic neříkají.
Ale naštěstí se v naší kinematografii od počáku najde mnoho těch, u nichž je to naopak, které zrají jako dobré víno. Zajímavé je, že mnohdy filmy, které měly vysoké umělecké ambice, nejsou dnes téměř ke koukání. Naopak dobré komedie, ať jsou pod nimi podepsáni Martin Frič, Karel Lamač nebo řada dalších skvělých režisérů dávné doby, baví diváky dodnes a žádná televizní stanice se bez nich neobejde.
Co je podle vás lidová komedie?
Něco jako lidová demokracie. Myslím, že je to zbytečné: stačí komedie a stačí demokracie.
Jste principálem Divadla Na Jezerce. Jak se vám poté, co v červnu odešel váš dlouholetý partner, daří?
Partner nám to avizoval asi půl roku dopředu a měli jsme ho přes deset let. Poděkoval jsem tedy, té spolupráce jsem si vážil. Naštěstí se mi přihlásila řada nových partnerů, kteří by chtěli s naším divadlem spolupracovat, což byla výborná zpráva tohoto horkého léta. Takže jedeme dál.
Co chystáte pro nadcházející sezónu?
Na podzim premiéru ke stému výročí republiky, která vychází z pořadů Res Publica, které jsme dělali letech 1988 a 1989 v Realistickém divadle. Byly to průřezy tvorbou nejzajímavějších autorů té které doby, často byly zakázány těsně před představením nebo se měnily v demonstrace. Na to bychom chtěli navázat v představení Res Publica 3, které se bude opírat o osmičkové roky. Bohužel tam bude i rok 2018, protože když se rozhlédnete kolem sebe, vidíte tendence vracet se do bludného kruhu. Tomu bychom chtěli v rámci divadelních možností bránit.
A podruhé se vrátí Jaroslav Dušek, který u nás už dvanáct let hraje v Manželském vraždění. Tentokrát připravujeme představení Sláva strojů a měst podle novely Jaromíra Rašína z dvacátých let. Většinu rolí včetně ženských bude hrát Jaroslav Dušek.