Hlavní obsah

Jan Hřebejk při předávání Českých lvů trpěl

Novinky,
PRAHA

Film Jana Hřebejka Horem pádem se stal nejoceňovanějším snímkem roku 2004. Sice získal čtyři České lvy jako Fílův Král zlodějů, ale ty nejpodstatnější: byl vyhlášen filmem roku, lva převzal režisér Jan Hřebejk, který Novinkám poskytl rozhovor, scenárista Petr Jarchovský i představitelka hlavní role Emília Vášáryová. Dlouho se však zdálo, že neuspěje. Ceny sbíraly jen další snímky .

Článek

Jak jste napínavý slavnostní večer prožíval?

Byl jsem dlouho nervózní, dalo by  říci, že tak v prostřed večera jsem takřka trpěl. Trochu jsem si oddechl, když pro nás první cenu získal Petr Jarchovský. Pak přišla úleva a radost.

Na rozdíl od předchozích snímků, se děj Horem Pádem odehrává nyní. Jak se vám točil film ze současnosti?

Pro mě to až taková změna nebyla, změna spočívá jen v prostředcích. Realizačně je to jednodušší, protože současností žijete a můžete se soustředit více na story, nemusíte vést diskuse o tom, jak ulice vypadaly. Vnímal jsem to však jako větší dobrodružství, protože jsme hodně točili za provozu i skrytou kamerou v ulicích, což byl krok k větší autentičnosti.

I další váš film Kráska v nesnázích se bude odehrávat v současnosti. Co vás k tomu vedlo?

Já teď mám nebo máme chuť, abych mluvil i za Petra Jarchovského, vyprávět příběhy ze současnosti. To neznamená, že se zříkáme nebo že jsem zanevřeli na to, co jsme dělali před tím, protože také sníme o filmu, který je z minulosti. Ale film, který budeme točit v létě i ten další, o němž uvažujeme, že ho letos napíšeme, se odehrávají v současnosti.

Jak dlouho a jakým způsobem jste vybírali herce?

Vzhledem k tomu, že ve filmu jsou partnerské a dokonce i rodinné vztahy, jsou tu rodiče s dětmi, první žena, druhá žena...,  jde o to, aby to bylo věrohodné, aby to nepůsobilo nepatřičně. Vždycky je to taková skládačka. Zvolím si jednoho a od něj to odvozuji. Ale nemohu uvádět pořadí, kdo byl první, to by pak vypadalo, že jsem někoho obsadil proto, že se mi hodil k tomu druhému. A nejde jen o fyzickou podoby u příbuzných, ale takou energetickou propojenost. Casting jsem proto považoval za klíčový.

Ale tak je to vždycky. Každý náš film je rodinný, takže to někdy trvá, než se herci vyberou. A to i v případě Pupenda, kde hráli herci, se kterými jsme spolupracovali na předchozích filmech, tak nějakou dobu trvá, než dospějeme k rozhodnutím, kdo bude koho hrát. Obvykle to zabere tři čtyři měsíce. O někom se bavíme tak vzdáleně už při psaní scénáře, a pak se to změní, a někoho najdeme až na poslední chvíli a mnohdy to jsou představitelé hlavních rolí.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám