Článek
Proč novinka vyšla již necelý rok po poslední desce?
Je to v podstatě splacený dluh. Publikum se mi časem rozdělilo na dvě části. Jedna má raději písně za doprovodu celé kapely a druhá dává přednost jednoduchým verzím jen tak s klavírem. U každého alba většinou stojím před dilematem, jak potěšit obě skupiny.
Tentokrát padla volba na druhou část, pro kterou už jsem dlouho nic neudělal. Věřím ale, že i ty ostatní by dvojalbum mohlo bavit, protože první deska je poněkud intimnější verzí posledního alba Jak zestárnout a je na ní jedna písnička navíc, a ani druhé CD nazvané A jiné písně by nemělo obsahovat jen tak nahodile seřazené skladby za doprovodu piana. Dost jsem to promýšlel a snad to bude poznat.
Bylo těžké vybrat správné živé verze?
Upřímně řečeno, natáčelo se na mnoha místech a já se snažil vybrat nejživější nahrávky, které se mi zdály nejautentičtější. Ležel jsem v posteli s počítačem na břiše a poslouchal a stříhal.
A nakonec jsem návrh alba odnesl do studia Ondřeji Ježkovi, který tomu dal správný kabát.
Je důležitější zvuková, nebo technická kvalita?
Už léta do značné míry ignoruji technickou kvalitu nahrávek. Určitý standard mi stačí a nikdo si nestěžoval. Kdyby si tyto živé nahrávky poslechl zvukař purista, tak z toho asi bude nešťastný. Jenže já žádné chyby podobného druhu nehledám, nejdůležitější je pro mě výraz, nálada, přesvědčivost. V tomhle je Ondřej Ježek jako producent neocenitelný.
Vyšla v rámci nového dvojcédéčka také kniha fejetonů Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010 až 2013?
Ne, kniha fejetonů vyšla nezávisle u zcela jiného vydavatele. Obsahuje devadesát fejetonů, které jsem dva a čtvrt roku psal do novin. Není to beletrie, píšu o tom, co se mi stalo, anebo co jsem někde zaslechl.
Odjakživa mi realita přijde častokrát mnohem neuvěřitelnější než to, co je člověk schopen si vysnít ve své fantazii. A název Přímluva za dnešní dobu jsem zvolil proto, že se nechci řadit k těm, kteří si stěžují, jak je naše doba hrozná. Chci se na ni dívat jinak, řekl bych, s větší láskou a pochopením, než je u nás běžné. Vždyť ona to má ta naše doba taky dost těžké, především už proto, že v ní žijeme my.
Je pravda, že každá, i negativní, kritika je dobrá?
To kdysi prohlásil vrchní normalizační mafiózo Janeček, ale já si to nemyslím. O některý druh publicity opravdu nestojím. Umělecké kritiky si vážím a je pro mě užitečná třeba jen tím, že vyvolává diskusi a nutí vás přemýšlet.
Někteří kritici mě provázejí svou pozorností už dlouhá léta, a tak bývám zvědavý, co napíšou. Škoda, že umělecká kritika nemá ve společnosti takovou prestiž, jakou by si zasloužila, a často se upřednostňuje povrchní žurnalistika.