Článek
Režisér Vladimír Drha v pondělí v pražském klubu MAT vybíral ze studentů DAMU jeho hlavní představitele.
„Díky tankům se 21. srpna veškerá doprava zastavila a Tomáš místo do Anglie odjíždí se svou dívkou na chatu k Davli, kde se tehdy shodou okolností točil americký film Most u Remagenu. Tam je překvapí jeden z okupačních vojáků – Rus, který se rozhodl dezertovat –, a protože kolem sebe náhle vidí americké a německé tanky, myslí si, že už je prakticky na Západě,“ uvádí do základní filmové situace režisér hereckou dvojici, která právě předstoupila před zkušební videokameru.
„A vy si teď představte, že je večer před plánovaným odjezdem, sešli jste se, on by chtěl rozloučení jako každý kluk, který odjíždí od své holky, ona mu ho nechce poskytnout – prostě nějak zaimprovizujte,“ žádá Drha a jakoby omluvně dodává: „Já tyhle castingy nemám rád, ale co se dá dělat.“
První, druhá, třetí dvojice hraje scénku, která nejspíš ve filmu ani nebude, ale poskytne režisérovi orientaci ve schopnostech a talentu adeptů, z nichž někteří hrají s veškerou vážností, jiní naopak dokonce s vtipem.
„Celý film se odehrává během té jediné srpnové noci a dne. Točit ale budeme už v květnu a červnu v Praze a v Davli,“ říká producent Pavel Melounek a k příběhu, který napsal Šafránek asi před šesti lety, dodává: „Sleduje několik motivů – jednak osud mladých lidí, jednak jejich rodičů a prarodičů, pro které to byl zásadní zásah do života.“
1968? Látka z učebnice
„Nikdy tu ještě nevznikl film, jehož hlavním tématem by byl 21. srpen 1968,“ říká k tomu Drha a vysvětluje: „Dosud to vždy byly ,příběhy na pozadí událostí‘, většinou navíc komedie. Tady je to hlavní téma, i když v něm sledujeme (ne)milostný příběh mladých lidí. A je to i film o národní povaze, kterou nechceme ukazovat tak černě jako mnozí před námi.“
Postavy starší generace už má Drha částečně obsazené. „Tomášovu maminku bude hrát Pavla Tomicová, babičku Jana Brejchová, roli otce jsem nabídl Davidu Vávrovi, ale ještě mi přijetí nepotvrdil.“
Pomalu odcházejí poslední adepti, a tak je čas se zeptat, co pro ně 21. srpen 1968 znamená. „Látku v učebnici,“ přiznává dvacetiletý Ivan Lupták a dodává, že z toho hlediska bude film asi nejzajímavější pro pamětníky. „Ale konkrétní osud těch mladých lidí je poutavý, myslím, že určitě může zaujmout i mladé diváky,“ dodává. O roli by stál, ale teď je hlavně rád, že má konkurs za sebou. „Ta nervozita je příšerná a samozřejmě, když jsem vyšel ven, hned mi letělo hlavou, co jsem měl udělat líp.“