Článek
Natočila více než tři sta padesát filmů, televizních inscenací a seriálů. Mezi nejslavnější patří Penzión pro svobodné pány a Svatba jako řemen Jiřího Krejčíka, Petrolejové lampy a Morgiana Juraje Herze, Kočár do Vídně Karla Kachyni, Pane, vy jste vdova Václava Vorlíčka a filmy Alice Nellis Ene bene a Výlet. O Schulhoffových situačních komediích ani nemluvě.
Nezaměnitelná gesta
Na herectví prý nebyla dost hezká. Zato už jako mladá měla nad horním rtem vrásku od smíchu, která jí zůstala jako její „logo“. Stejně jako její nezaměnitelný smích, mluva, gesta, schopnost jít do role naplno, bez předsudků a zadních vrátek. A také velká herecká poctivost a pracovitost. Málokterá herečka si vyslouží titul „ženský klaun“.
Ivě Janžurové patří plným právem. I proto, že její komediálnosti nechybí ona příznačná kapka hořkosti a smutku na dně duše, jak se na správného klauna sluší.
O šíři jejího hereckého talentu svědčí i to, že zatímco televize připomíná její výročí proslavenými komediálními skeči a filmy, na divadelním jevišti herečka momentálně září ve dvou velkých dramatických postavách.
Hraje Alžbětu II.
V domovském angažmá v Národním divadle hraje na scéně Stavovského divadla v inscenaci Audience u královny britskou panovnici Alžbětu II. od mladých let až po současnost herecky mistrným způsobem.
A v pražském Divadle Kalich uvažuje spolu se stárnoucí hereckou divou Sarah Bernhardtovou o smyslu života i divadla s velkou noblesou, ženským šarmem i komediantstvím.
Herečky typu Ivy Janžurové zrají s věkem jako víno. Takže se lze jistě těšit, že k Alžbětě a Sáře přibudou další krásné postavy. Vesele smutné a smutně veselé.