Hlavní obsah

Iva Bittová spojila síly se skladatelem Godárem

Novinky, Alex Švamberk

O všestrannosti a šíři záběru zpěvačky Ivy Bittové není pochyb. Překvapeně pozdvižené obočí nevyvolávají už ani její výlety do světa vážné hudby. Objevuje se v něm stále častěji, naposled na profilovém albu slovenského skladatele střední generace Vladimíra Godára Mater.

Článek

A právě jméno Ivy Bittové k němu přitáhlo širší pozornost, jež se obvykle soudobým skladatelům nedostává, i když jako Godár píší i filmovou hudbu. Je dvorním autorem Martina Šulíka, podepsán je pod jeho Krajinkou, za niž dostal Českého lva, i pod Slunečním státem, ale také pod Návratem idiota a Úhlem pohledu. Spojení obou osobností se ukázalo velmi šťastné. Godár dává přednost prostotě a jednoduchosti a hodně čerpá ze staré hudby, zejména raně barokní. Právě toto pojetí kladoucí důraz na podstatu, na hloubku a duchovní náboj výborně sedí naturelu Bittové, odkojené lidovou hudbou.

Poklidnost a nevyhnutelný konec

Jak si je pohled obou blízký, jasně ukazují Uspávanky, které Godár napsal přímo pro Ivu na základě lidových písní. Poklidnost a hloubka, umocněné nižším barokním laděním, však neznamená, že by Godár opominul dramatický oblouk, a to nejen v jednotlivých skladbách, ale i na celém albu. Vyplývá to už z jeho tématu. Matka je ódou i panychidou, prostupuje jí osudová nevyhnutelnost smrti. Klíčovou skladbou je Stálá matka na slovenský překlad textu Stabat Mater z 18. století, oplývající pochmurností adekvátní tématu i ostrými smyčci, jejichž motiv se vrací i ve smířeném konci. Ale už v druhém oslavném Magnificat vznosnou náladu porušují ostré vpády řezavých houslí, ukazující, že koloběh života má nejen svůj začátek, jež si zaslouží zvěstování, ale také nevyhnutelný konec.

Odlehčující oživení přinášejí lidové motivy v Uspávankách a oslavná a zpočátku hravější Regina coeli. Jisté vybočení představuje Ecce puer na text Jamese Joyce, které se vymyká zejména zvukově, když smyčce doplňuje harfa, chitarron a cemballo, protože text přináší rozjímání nad smrtí. Vtipné je také Výjimečné dílo ukazuje, že i v době zběsilého konzumu je nutné se zamýšlet nad základními otázkami, neboť smrti uniknout nelze. Iva Bittová na matce prokázala svoje kvality, protože její interpretace je přesvědčivá, lze jí věřit, což je u takto esenciálního tématu klíčové. Svými kvalitami Matka zastiňuje i její vlastní Elidu, kterou zkomponovala pro slovutný newyorský soubor Bang On A Can.

Vladimír Godár: Mater

Pavian records/Indies 56:47

Zpívá: Iva Bittová, Zbor konzervatória v Bratislavě, sbormistrem Dušan Bill

Hrají Solamente naturali, diriguje Marek Štryncl

Související témata:

Související články

Bittová a Kožená zpívaly Janáčka

Dvoudenní prezentace projektu České sny v Praze měla i dva koncertní vrcholy - vystoupení Ivy Bittové a mezzosopranistky Magdaleny Kožené. Oba večery spojila...

Výběr článků

Načítám