Článek
Příchod na plac ve kbelských filmových ateliérech ukazuje na návštěvu v domě muže, který miloval starožitnosti a své obydlí jimi doslova zaplnil. Vojtěch Mašek se tomu ale jen usmívá: „Kdepak, to je jeho vězení. Dostal doživotí, ale vyšetřovatel Štěpán Plaček se mu postaral o takhle fešácký kriminál. Měl svůj pokoj v pražském hotelu Esplanade. Teprve když i Plaček ztratil vliv, byl Arvéd převezen do věznice Mírov, kde také zemřel.“
Přežít za každou cenu
Jiří Arvéd Smíchovský měl doktorát z práv, teologie a filozofie, ovládal vedle češtiny šest jazyků, věnoval se okultismu. Byl ale také členem Národní obce fašistické a 15. května 1945 byl zatčen a obžalován na základě retribučních zákonů ze zločinů proti státu a z udavačství. Státní bezpečnosti, která se snažila vytěžit všechny spolupracovníky nacistických tajných služeb, pak sloužil jako svědek, mnohdy velmi sporný, v politických procesech a v procesech proti příslušníkům a agentům Sicherheitsdienstu a gestapa.
„Vybírám si osobnosti, které mají zajímavý osud,“ řekl Právu spisovatel a spoluscenárista filmu Jan Poláček. „Jiří Arvéd Smíchovský mě zaujal životem, který by vydal na pět románů. Začal jsem sbírat materiály, chodil po archivech a pak jsem napsal knížku Malostranský ďábel aneb Život a smrt Jiřího Arvéda Smíchovského. Kniha vyšla v roce 2016 a o rok později se mi ozvali producent Tomáš Michálek a režisér Vojtěch Mašek s nabídkou spolupráce. A protože jsme se shodli, psali jsme pak s Vojtou scénář.“
Do titulní role obsadil režisér Michala Kerna, známého čerstvě ze seriálu Zločiny Velké Prahy, jeho protihráče, zpravodajce a spoluzakladatele StB Štěpána Plačka hraje Saša Rašilov.
„Plaček měl s Arvédem podivný vztah. Arvéd jako zaměstnanec Sicherheitsdienstu zachránil žida Plačka před transportem a on mu to svým způsobem vracel, když mu zařídil místo popravy doživotí a ještě ten,fešácký‘ kriminál,“ vysvětluje Mašek.
„Právě tento podivný vztah mě velice zaujal, myslím, že něco takového tu ještě nebylo,“ poznamenává Saša Rašilov. „Za vztahem dvou tak protikladných lidí, které toho zároveň v životě tolik spojilo, je totiž úplně obyčejná základní touha člověka, ať je dobrý, nebo špatný, přežít. A my se přece umíme přizpůsobit za všech okolností. Jsou lidé, kteří pro to, aby přežili za podmínek, o nichž si myslí, že jsou pro ně důstojné, jdou i přes všechny své zásady, přes morálku, etiku. Tím je ten film nesmírně aktuální, nadčasový.“
Čtyřicátník Michal Kern přiznává, že stejně jako mnoho lidí o Arvédovi vůbec nic nevěděl.
„Ale když jsem si přečetl scénář, ohromně mě zaujalo, že film je inspirovaný skutečnou postavou, což mě vždycky baví. Na tomto konkrétním člověku pak především to, že je tak nejednoznačný a komplikovaný. Z jednoho pohledu učiněný ďábel, z jiného člověk osamělý, s nenaplněným životem a podle mého názoru i s mnoha psychickými poruchami,“ vysvětlil.
Kern se musel nejen naučit náročný text, ale nastudoval i hodně materiálů. Poláčkovu knihu Malostranský ďábel, seriál České století i knihu Československo: Stát, který zklamal nizozemské autorky Mary Heimannové, která má na české dějiny podle herce hodně nelítostný pohled. A také Novodobý český hermetismus od Milana Nakonečného.
„Myslel jsem si, že okultismus či hermetismus jsou velice temné obory, že jejich vyznavači jsou lidé, kteří vyvolávají ďábla. Ale ono to tak není, což mě překvapilo. Hermetismus se často odkazuje ke křesťanství, k lásce i vědění. Ďábel přichází na scénu, až když se to zvrhne.“
Mašek sice v celovečerním hraném filmu debutuje, ale je autorem několika divadelních her (Mimo zápis, Černý med), spoluscenáristou vítězného filmu karlovarského festivalu Křižáček a nositelem osmi cen Muriel za komiksovou tvorbu.
„Ke komiksu a k divadelním hrám jsem ale odbočil od filmu,“ říká s úsměvem před koncem pauzy novopečený režisér. „Vystudoval jsem na FAMU scenáristiku, takže touhu dělat filmy jsem měl. Podílel jsem se na nich jako scenárista, ale to víte, komiksy nejsou tak finančně náročné, tam se mé nápady realizují dřív a snáz. Ale když teď prožívám natáčení, je to neuvěřitelné. Jako skočit do rozbouřené řeky. Mám skvělý tým spolupracovníků i herce, kteří byli ochotni zkoušet mnohem víc, než je dnes obvyklé. A já jsem nechtěl přípravu podcenit. Doufám, že se to vyplatí.“
V dalších rolích se diváci mohou těšit například na Martina Pechláta, Jaroslava Plesla či Vojtěcha Vodochodského. Premiéra filmu Arvéd bude – jako u všech nyní natáčených filmů – až covid-19 a vláda dovolí.