Článek
Z těch zahraničních se letos kvůli koronaviru nemohli dostavit američtí jazzmani, chyběl zvláště saxofonista Neil Wetzel, jehož nahradili britský saxofonista Andy Achofield, který převzal i big band, a jeho kolegyně Suzanne Higginsová. Domácí jazzová esa se dostavila v plné síle.
A to i na tradiční Lektorský koncert, jenž se konal ve středu 19. srpna na nádvoří frýdlantského zámku a opět nabídl ojedinělou příležitost naslouchat jazzovým mistrům, kteří se ke společnému muzicírování běžně nedostanou.
Koncert zahájily gershwinovské fanfáry v podání frekventantů dechové sekce. Jejich autorem byl trombonista Štěpán Janoušek, který se během večera blýskl krásnými sóly i v několika seskupeních. Hned to první, pod vedením Andyho Schofielda, zaujalo perfektně zvukově i barevně sladěnými dechy. Po něm se na podiu vystřídalo dalších jedenáct seskupení.
Z nich největším zážitkem byl kvartet kytaristy Adama Tvrdého, v němž s ním hráli saxofonista Petr Kalfus, basista Josef Fečo, tradičně nejvytíženější muzikant večera, a bubeník Marek Urbánek. Tolik radosti ze společného muzicírování se slyší málokdy.
Samozřejmě nechyběl ani Luboš Andršt a jeho Blues Band feat. se zpěvákem Leem Andrewem Davisonem i Jiřím Stivínem, který si na klarinet zahrál Ježkovo blues Strejček hlad. Jejich vystoupení vrcholilo energií nadupanou klasikou Sweet Home Chicago. Saxofonista Milo Suchomel a kytarista Adam Tvrdý věnovali nádhernou hudební vzpomínku loni zemřelému kolegovi Rostislavu Frašovi. K vrcholům koncertu patřily i skladby Borise Urbánka a Ľubomíra Šrámka, trubka Miroslava Hloucala, klávesová sóla i cit pro souhru Borise Urbánka, flétna Jiřího Stivína či zpěv Veroniky Vítové a Lee Andrewa Davisona.
A v neposlední řadě i tradičně výborné moderování duše frýdlantské dílny Aleše Bendy, který i letos připomněl zakladatelské a vůdčí osobnosti této jazzové školy Karla Velebného a Karla Růžičku. V jejich duchu se neslo i motto středečního koncertu, a sice, že jazz je injekcí hudební pozitivity proti koronaviru.