Článek
Pohybuje se mezi uměleckým a odborným stylem, ovšem nejedná se o systematický výklad. Jak název napovídá, jde o odlesky a střípky, mozaiku myšlenek a pocitů. Paz píše o všem, co ho v Indii zaujalo a napadlo, přeskakuje z tématu na téma, ať jde o náboženství, filozofii, architekturu, lingvistiku, literaturu, jídlo, rituály, dějiny starověkých říší, či politiku.
Jako každý cestovatel je i on ze začátku zaskočen extrémními kontrasty obrovské země. Šokují ho archaičnost života vedle moderní techniky, davy žebráků vedle milionářů, pracovitost i naprostá lhostejnost, špinavé ulice i přehnaný luxus. V dalších kapitolách vysvětluje rozdíly mezi pojmy varna a kasta, obdivuje staré indické básníky a sám přispěje několika poetickými obraty a metaforami.
Jedna z nejmoudřejších věcí, kterou v Indii udělali Angličané, bylo zavedení náboženské svobody. Autor v souvislosti s tím naznačuje, že někteří hinduisté měli britské imperialisty raději než místní muslimy. Ani k angličtině nemají Indové nijak nenávistný vztah a skoro každý ji ovládá. Jak Paz vysvětluje, Indie byla obrovská a chaotická země se stovkami jazyků.
U dvora se sice od jedenáctého století mluvilo persky, jenže většina prostých lidí tomu nerozuměla. Na ulici se v severní Indii hovořilo urdsky nebo hindustánsky a na jihu spoustou odlišných jazyků. Gándhí chtěl, aby byla hindustánština oficiální jazykem celé země, ale Nehrú, který měl britské univerzitní vzdělání, trval na angličtině. Čas mu dal za pravdu.
Mexický autor občas přináší svěží postřehy, které by Evropana nenapadly. Například hluboké propojení indického duchovna a sexu je známým faktem, ale Paz podotýká, že v jemnější verzi existovalo i v hispánské literatuře šestnáctého a sedmnáctého století.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Indické odlesky - Octavio Paz, Sor Juana Inés de la Cruz aneb nástrahy víry - Octavio Paz