Hlavní obsah

I hudbou se dá bojovat za svobodu

Právo, Vladimír Říha

Mladý dirigent Lukasz Borowicz (31) bude při svém pražském debutu v neděli řídit v Rudolfinu rozhlasový orchestr z Katovic na koncertu věnovaném památce obětí srpna 1968. Koncert připomene i polského občana Ryszarda Siwce, který 8. 9. 1968 spáchal ve Varšavě sebevraždu upálením.

Foto: Vladimír Říha, Právo

Dirigent Lukasz Borowicz věnoval koncert památce obětí z roku 1968.

Článek

Jak se dívají Poláci na rok 1968 v Československu?

V Polsku se vždy o roce 1968 mluvilo s ostychem právě kvůli účasti polských vojáků na invazi Československa. Dlouho se ani nevědělo o oběti Ryszarda Siwce, neboť režimní propaganda tuto událost zcela před lidmi ukryla.

Napoprvé jí nechtěla věřit ani Svobodná Evropa, která přinášela o dění v zemi podrobné zprávy. Až po činu Jana Palacha u vás se objevily první zprávy o Siwcově smrti a více se vědělo až po pádu režimu.

Jste uměleckým šéfem rozhlasového orchestru ve Varšavě, ale v Praze dirigujete rozhlasový orchestr z Katovic. Proč?

Mezi oběma soubory jsou úzké vztahy a katovický orchestr je považován za nejlepší v zemi. Nyní má rozhlasový orchestr i Varšava, kde působím. Katovický orchestr má velkou tradici v uvádění soudobé polské hudby od 50. let, takže díla Pendereckého, Bairda, Lutoslawského, Góreckého či Kilara se hrají většinou v jeho verzích.

Hrála polská hudba velkou roli v boji Poláků za svobodu?

Určitě, bylo tomu i v romantismu v době povstání, bylo tomu tak i v nedávné historii. Třeba díla Karola Szymanowského jako Stabat Mater, nebo po válce skladby Krzysztofa Pendereckého jako Polské requiem či 3. symfonie Witolda Lutoslawského.

Některé z nich byly psány i na počest Solidarity v době, kdy byla zakázána. A známý skladatel Andrzej Panufnik raději zvolil v roce 1954 emigraci, takže se za komunismu dlouho nemohl hrát.

Bude koncert jako v Praze realizován i v Polsku?

Zcela určitě budeme jednotlivá díla z programu i dále uvádět. To platí zejména o skladbě Karla Husy Hudba pro Prahu 1968. A možná přidáme i další polské dílo napsané již v roce 1956 na památku obětí povstání v Budapešti Hungaria 1956 od Artura Malawského.

Kdo byl autorem myšlenky na pamětní koncert v Praze?

Ředitel Polského institutu Maciej Szymanowski a po konzultaci se mnou jsme dali dohromady program. Vybrali jsme i Beethovenovu Eroiku, psanou na paměť bezejmenného hrdiny jako obecně známé dílo, Husovu skladbu a z Poláků Tadeusze Bairda, jehož violové Concerto lugubre z roku 1975 svým smutným zaměřením se do večera hodí. Baird ho napsal na památku své mrtvé matky.

Přijde někdo ze Siwcových příbuzných?

Z rodiny pana Siwce, který byl již v roce 2001 posmrtně vyznamenán prezidentem Václavem Havlem řádem T. G. Masaryka, přijde syn Wit Siwiec, který nyní žije v Kanadě.

Související články

Výběr článků

Načítám