Článek
Prokop je garantem festivalu Krásný ztráty Live, který se jako jeden z mála tuzemských i přes protikoronavirová opatření uskuteční. Čtvrtý ročník zahájí Ivan Hlas Trio v pátek 14. srpna ve středočeských Všeticích.
Jak náročné bylo učinit rozhodnutí uspořádat festival vzhledem k současným opatřením?
Hodně náročné. Musím ovšem zdůraznit, že já jsem garantem festivalu, mám vliv na jeho dramaturgii i samotný průběh, ale nejsem jeho producentem. Takže tento typ rozhodování byl především věcí Davida Gaydečky a jeho produkčního týmu, který festival připravuje.
Rozhodnutí ho uskutečnit i přes všechny ty nepříznivé události, které nás už od března otravují, nebylo zdaleka jen mé. Prostě jsme s Davidem, výkonným producentem Mojmírem Papaleskem a majitelem areálu Vladimírem Malákem vyhodnotili situaci tak, že, aniž bychom předem věděli, jaké limity nám vládní opatření stanoví, do toho půjdeme. Festival prostě bude!
Jak jste museli upravit podmínky konání vzhledem k aktuální situaci?
Samozřejmě jsme museli v první řadě redukovat program, ale upravit i některé další věci související s mimořádnými podmínkami. Když máte limit maximálně tisíc diváků, vypadají vaše možnosti jinak, než kdybychom mohli počítat s více než dvojnásobnou návštěvností, kterou jsme měli na loňském ročníku a na kterou jsme připravovali původní program. Museli jsme vypustit celou jednu scénu s vybavením i některými plánovanými kapelami. Divácké limity nám tak výrazně ovlivnily i naše rozpočtové limity.
A tak zůstává hlavní scéna a alternativní Všetická jízda a předem avizované hvězdy festivalu v programu zůstávají. Takže rozhodně je na co se těšit.
Na festivalu si zahraje několik muzikantských generací. Jakým způsobem jste interprety vybírali?
Ani dramaturgie není jen mou záležitostí, ale držíme základní koncepci festivalu, se kterou jsme zahájili už v roce 2016 v Lokti na prvním ročníku. Zveme ty, kteří v naší hudbě už zanechali významnou stopu. Nebo tušíme, že ji zanechají.
Nejde tedy o to, pozvat ty, na které se chodí, mají zrovna čas a vejdou se nám do rozpočtu. Náš cíl je jiný, jdeme po kvalitě, hudebním názoru. A věřím, že takové účinkující jsme pozvali letos opět a budeme schopni je nalézat i v budoucnu. Jinak by festival ztratil smysl.
Akce slibuje i výjimečné jednorázové spolupráce, které pravděpodobně návštěvníci jinde neuslyší. Jaké to budou?
Už několik let je připravuji pro své vánoční koncerty a i na festivalu si chci jednou dvakrát zazpívat nebo zahrát s některými kolegy jen tak něco, co se mi líbí. Tak to dělá třeba Eric Clapton na svém kytarovém festivalu Crossroads. Ale nechte se překvapit, to je jen taková třešinka na dortu.
Festival se již podruhé koná na statku ve středočeských Všeticích. Proč právě tam?
Já to tam neznal, s tím přišel David Gaydečka. Loňský ročník ukázal, že by to mohlo být ideální místo. Polohou, rozlohou i kapacitou je pro nás tak akorát, tedy pokud by mohla být kapacita v našich rukou. Vyhovuje nám i mimořádným půvabem areálu, okolí i skvělými službami, které areál poskytuje.
Kromě všeho, co nás letos omezuje, je ve hře ještě počasí, jako u všech venkovních akcí. Ale věříme všichni, že to bude super, a moc se těšíme.
Během festivalu promítnete návštěvníkům předpremiéru dokumentárního filmu Až si pro mě přijdou…, ve kterém hrajete hlavní roli. Jaký byl pocit natáčet film o vlastním životě?
Zvláštní. Už jsem ve svém dlouhém životě dal spoustu různých rozhovorů, i bilančních. V poslední době hodně vzpomínám na všechno, co bylo, nebo spíš co si pamatuji. Ale vtěsnat čtyřiasedmdesát let života do padesáti sedmi minut, to je nadlidský úkol. Ne pro mě, ale pro režiséra.
On ten život nebyl a není jednoduchý. A nebyla to zdaleka jen muzika, která ho rámuje. A tak pro mě byl velký otazník, jak se s tím Jirka Vondrák, který si to celé vymyslel a se svým realizačním týmem z brněnského studia České televize to natočil a postříhal, vyrovná. Ale zdá se mi, že jsem to asi opravdu já.
Kromě toho v současné době pracujete na vydání vašeho dalšího alba. Jaký je jeho koncept?
Album je roztočené, vyjít by mělo v příštím roce. Po mnoha letech u Supraphonu, u něhož jsem kdysi začínal. Bude to deváté řadové album. Dál je to už na samostatný rozhovor.
Může se vám hodit na Zboží.cz: