Hlavní obsah

Zvěrokruh Zory Jandové a Zdenka Merty

Zpěvačka, herečka, moderátorka a rovněž někdejší česká reprezentantka a nejlepší Evropanka v čínském bojovém umění taj-či Zora Jandová letos veřejnosti představí nový výsledek svého malířského kumštu. Její zvěrokruh, který začal vznikat už před dvaceti lety, zobrazující její představu měsíčních znamení, bude součástí veřejného předvedení kolektivního projektu, který se divákům poprvé představí v rámci velikonočního koncertu Znamení na hudební scéně Městského divadla Brno (MdB) osmnáctého a devatenáctého dubna.

Foto: Archiv Zory Jandové

Zora Jandová při dokončování jednoho symbolu Raka

Článek

Jak váš cyklus kreseb vznikal?

Původně jsem chtěla na pevném bílém papíru vytvořit černou tuší a redisperem velkou plochu různých znaků, znamení a motivačních vět jako dekoraci na prázdnou stěnu v chodbě našeho domu (jejím manželem je hudební skladatel Zdenek Merta).

Velký papír 200 x 100 cm jsem měla připevněný k dřevěné podlaze v mém ateliéru. Tuš, jak je známo, neschne stejnoměrně, tak jsem z jednoho středobodu kreslila různě do všech stran a plochu postupně zaplňovala.

A když jsem se na výtvor podívala s odstupem, viděla jsem tvar býka. Tak jsem ho doplnila o hlavu, ocas a kopyta a vznikl Býk. Ten tedy byl první a šlo o dárek k narozeninám. A jak jsem byla rozjetá, tak jsem slíbila další kamarádce, Tereze Herz Pokorné, že budu pokračovat a že jí k narozeninám namaluju Štíra. Tehdy jsem ale netušila, že začínám pracovat na tak dlouhodobém projektu.

Stalo se, ale to už jsem přidala i červenou tuš. A pak vznikly černo-zeleno-modré Ryby, hnědo-mosazné Váhy, Střelec vyobrazený jako Amor – ten byl zase černo-červený, a nakonec opět černobílý Lev, což byl opravdu obří lví kocour, jehož tělo jsem vyplnila všemi možnými slovy obsahujícími hlásky LEV, od levobočka přes nálevníka, Levoču po oblevu. Takhle vznikla před dvaceti lety půlka zvěrokruhu.

Co oddalovalo dokončení takovou dobu?

Věděla jsem, že cyklus musím dokončit, ale přišly další umělecké projekty v divadle, naše společné koncertování se Zdenkem a jako máma dvou tehdy ještě malých dcer jsem se pustila do studia a od roku 2005 jsem vystudovala tři vysokoškolské obory, udělala si doktorát, byla sedmá na mistrovství světa v taj-či, v Českém rozhlasu postavila stanici Rádio junior, ilustrovala několik knížek…

A mezitím Zdenek dokončoval svůj hudební zvěrokruh. Bylo jasné, že je to teď, kdy jsem si po tom všem naordinovala půlroční prázdniny, jedinečná příležitost k domalování zbylých šesti znamení.

Foto: Archiv Zory Jandové

Práce na každém obrazu vyžaduje značnou trpělivost. Kreslit tuší je náročné.

Je to jiné – tvořit po dvaceti letech?

To tedy! O dvacet let bolavější klouby a unavenější oči. Naštěstí na blízko vidím perfektně, tak jsem použila velký rýsovací stůl po tatínkovi architektovi a už neklečím, ale plazím se po něm, kreslím zase perem a s nosem skoro u papíru mikrotečky a mikročárky. Nejhorší je, že do rodiny přibyl zvědavý kocour, který leží rád na mém pracovním stole.

Neumíte si představit, jakou paseku udělá jeden kočičí chlup skřípnutý do redispera na skoro hotovém obrazu – místo mikrolinky vznikne tlustá čára a já ji musím chtě nechtě zakomponovat – nebo nedej bože kaňka. Ta už je po stovce hodin práce na infarkt. Obrazy jsou totiž opravdu velké, i před dva metry na šířku nebo na výšku.

K jejich namalování jsem potřebovala obrovské sebezapření, protože to bylo průměrně sto padesát hodin práce vkleče nebo rozkročmo v podřepu nad obrazem.

Foto: Archiv Zory Jandové

Zobrazení symbolu Váhy Zorou Jandovou

Diváci mohou hádat, kdo je ve znamení Berana.

Abych po letech bezproblémově vplula do práce s tuší, protože pro ilustrace volím jiné techniky, začala jsem sice velkým obrazem Berana, ale s malými detaily. Je to jeden beran Giacomo Casanova – mimochodem, od jeho narození uplynulo tři sta let – a kolem něj asi padesát oveček.

Každá z nich nese jméno nějaké známé ženy narozené ve znamení Berana. Najdete tam například Lady Gaga, Céline Dionovou, ale i známé osobnosti. Kamarádky Beranky jsou hezké, jiné už tolik ne, ale k poznání jsou. Návštěvníci výstavy mohou hádat. A dokončila jsem Raka. Vlastně je to žena-bojovnice D-Račice inspirovaná další mou kamarádkou, Luckou Výbornou.

Foto: Tino Kratochvil

Pro společný projekt složil Zdenek Merta, který s manželkou občas i vystupuje, hudební cyklus.

Stihnete to do vernisáže?

Musím! Ale pro případ nedostatku času mám překvapivé řešení, které si nechám až pro ty, kteří přijdou. Všechny mé obrazy jsou a zase budou hodně velké a interaktivní.

Můžete si na nich přečíst mimo jiné i různé charakteristické rysy některých znamení. Zmíněného Býka má moje kamarádka psycholožka v čekárně a většinou přistihne pacienty, jak se snaží vyluštit různé vzkazy morseovkou nebo věty vzhůru nohama.

Teď je na mém stole Panna, pak přijde na řadu Kozoroh a Blíženci a nakonec Vodnář. Návrhy už mám hotové, čas jsem si spočítala, měla bych to stihnout včetně zarámování.

A hned potom zase vyměním rýsovací prkno na dřevěných kozách za praktičtější pracovní stůl s krásným výhledem na zámek a kostel u nás v Mníšku pod Brdy. Náš kocour bude zase mým prvním posluchačem a kritikem…

Manžel Zdenek Merta o projektu

  • Do projektu Zory jsem vstoupil záhy poté, co začala tvořit první obraz. To bylo v roce 2005, tedy přesně před dvaceti lety, kdy se uskutečnila vernisáž jejích obrazů, kde bylo i šest velkoformátových perokreseb inspirovaných znameními zvěrokruhu.
  • Nápad mě zaujal natolik, že jsem začal postupně pro její výtvarné ztvárnění symbolů zvěrokruhu psát symfonický cyklus, který premiérově v Brně předvedeme v provedení orchestru MdB pod taktovkou dirigenta Dana Kalouska a v režii Petra Gazdíka.
  • Své představy symbolů nabídne ve dvoraně divadla rovněž umělecký kovář Pavel Tasovský, který se tomuto tématu věnoval už vícekrát. Na koncertě vystoupí také naše dcera Esther a zpěvačka a houslistka Gabriela Vermelho. Některé části budou taneční, jak si je pro změnu představují různí choreografové MdB.
Související témata:
Zora Jandová

Výběr článků

Načítám