Zpěvák Ondřej Brejška ze skupiny Poetika: Některé písně vznikly za hodinu

My i naše vydavatelství Universal Music jsme počítali i s variantou, že přijde silná vlna nevole. To se ale nestalo. Byli lidé, které to mrzelo a napsali nám, že dál budou sledovat tvorbu naši i jeho. Jiní psali, že jsme pro ně skončili a už je nezajímáme, a další že už nemáme právo používat název Poetika. Ozvala se ale i spousta těch, kterým se ten tah líbil.

Všechny názory jsme chápali. Dělali jsme krok do nejistoty, mohl teoreticky znamenat i náš konec.

Naštěstí se stalo něco úplně jiného. Na konci roku 2022, v nové sestavě, jsme vydali singl Půlnoc, který se stal nejhranější v našich rádiích a byl úspěšný i na streamovacích službách.

Vůbec ne. Rozešli jsme se s ním po lidské i hudební stránce. Pokud bych měl zůstat jen u té hudební, nechtěli jsme už pracovat s něčím, co nám na našich písničkách vadilo.

Napsali jsme třeba dobrou melodickou skladbu, byli jsme spokojeni s tím, jak jsme ji zaranžovali, a nic nám v ní nepřekáželo. Před námi ale ještě bylo, abychom udělali rapovou pasáž, kterou do ní implantujeme.

Byla to nutnost, protože i on byl součástí kapely. Jasně, bylo to logické, s tím konceptem jsme do toho od začátku šli a koneckonců jsme s ním tehdy i uspěli. My ostatní ale už nechtěli opakovat pořád dokola to, co nás už nebaví.

Nabízely se různé varianty. Přemýšleli jsme třeba o tom, že z nich rap vypustíme a nahradíme novými melodickými linkami. Nakonec jsme ale usoudili, že by z toho fanoušci nebyli nadšení, a tak se teď rapu ujal kytarista Dave Matsu. Baví mě to s ním překvapivě víc než originál.

Při práci na novém albu jsme rozšířili producentský tým. Do té doby to bylo pouze na našem klávesákovi Danovi Hrdličkovi, ale teď to děláme tak, že dokončíme písničku, která už je pro nás dobrá, pošleme ji producentovi Filipu Vlčkovi a on ji obvykle více či méně upraví.

Nějaké písně vznikly na našich vlastních songwriting kempech, tedy setkání autorů a jejich společném skládání. Původně jsme jezdili na ty, které dělal hudebník a producent Jenda Vávra, a byl to pro nás zážitek, který jsme si chtěli zopakovat. Nebylo na nich však pokaždé dost místa, zájem o ně byl obrovský, a tak jsme si začali pořádat vlastní.

Mimochodem, na jednom songwriting kempu mě hodně inspiroval Albert Černý z kapely Lake Malawi. Zatímco my ostatní se už v závěru celé akce loučili a já si šel trochu připitý pro cigarety, on seděl sám na pokoji s kytarou a skládal.

Přesně tak. A začali jsme dělat vlastní kempy. Nejprve na Vranově, potom na Fryšavě. Jezdí na ně celá naše kapela a zveme i další kolegy a producenty. Každý k tvorbě přistupujeme trochu jinak, což ty ostatní inspiruje.

Jednou Jendu Vávru napadlo, že budeme mít na každou písničku jednu hodinu. Zpočátku jsem se tomu smál, ale pak jsme na ten experiment přistoupili a ukázalo se, že to jde. Takhle pro nové album vznikly písně Půlnoc a Duše. Za hodinu.

Je složeno ze dvou v atmosféře písní rozdílných částí, přičemž každá čítá šest položek. Album reflektuje mě, mé světlé i temné stránky.

A stejně jako mně, i jemu je nejlíp, když zvítězí zdravý balanc. Nejveselejší písničky píšu, když je mi nejhůř, a ty nejtemnější v dobré náladě, jelikož je píšu rád a skoro za odměnu.