Zemřel zpěvák skandálních New York Dolls

„David Johansen odešel v pokoji doma ve slunečním svitu obklopen hudbou a květinami. Držel se za ruce se svou ženou Marou Hennesseyovou a dcerou Leah,“ stojí na jeho stránce, jejímž cílem bylo získávat prostředky na zdravotní péči o něj.

Johansenova nevlastní dcera Leah v únoru oznámila, že otčím trpí rakovinou: „David se během poslední dekády intenzivně léčí s rakovinou čtvrtého stupně. Před pěti lety na začátku pandemie se ukázalo, že jeho rakovina progreduje a že má nádor na mozku. Den po díkůvzdání David spadl ze schodů a na dvou místech si přerazil páteř. Po týdnu v nemocnici a úspěšné operaci zůstává upoután na lůžku.“

Koncem roku 1971 se stal Johansen členem vznikajících New York Dolls, které dávali dohromady bubeník Billy Murcia a kytarista a hráč na klávesy Sylvain Sylvain. Oba pracovali ve obchodě s oděvy Truth and Soul naproti opravně panenek New York Dolls Hospilat, která inspirovala jméno kapely.

Sylvain přizval zpívajícího baskytaristu Johnnyho Thunderse, jenž ale dal přednost kytaře, takže se dalším členem stal basista Arthur Kane. Když Thunders řekl, že nechce zpívat, stal se členem kapely Johansen. Kapela hrála velmi energickou hudbu na pomezí hard rocku, rock’n’rollu a glam rocku.

Průlom přišel, když si je v roce 1972 je pozval jako předkapelu na londýnský koncert The Faces Rod Steward. Když se v  listopadu v Londýně předávkoval 21letý Murcia, museli New York Dolls zkoušet řadu bubeníků. Byl mezi nimi byl Marc Bell, známý později jako Marky Ramone, a Peter Criscual, známý později jako Peter Criss z Kiss. Vybrán byl Jerry Nolan, takže mohli začít pracovat na eponymním debutovém albu. Prodávalo se špatně, ale New York Dolls přitahovali pozornost. V anketě čtenářů časopis Creem se stali současně nejlepší a nejhorší kapelou roku.

Pozornost přitahoval nejen bzučivý zvuk kytar, ale také její divoká pódiová prezentace. Johansen se choval jako typická mužská rocková hvězda, ale měl na sobě ženské šaty. Jestliže byl David Bowie v té době jako Ziggy Stardust androgynní, New York Dolls šli dále k travesti show. Okolo kapely se motaly groupies a provázely jí typické excesy v podobě divokých večírků, braní drog a ničení vybavení hotelů. V New Yorku si získali kutlovní status, byli hlavní hvězdou halloweenského koncertu v hotelu Waldorf Astoria.

Kapela natočila druhé album s příznačným názvem Too Much Too Soon, které se prodávalo ještě hůře než debut. Vydavatelství Mercury ji vyhodilo. Jejich slávu se pokusil udržet budoucí producent Sex Pistols Malcolm McLaren, který je navlékl do kůže. V té době se ale už projevovaly rozpory mezi členy kapely, protože měli různé představy o dalším směřování.

Thunders, který chtěl hrát punk, odešel s Nolanem a založil Heartbreakers. Přes nutné změny ale kapela požár přitahovala pozornost, k čemuž hodně přispíval Johansen – nejen svým projevem, ale i novými písněmi. Její dvě alba získala kultovní status na vznikající punkové scéně a divoká pódiová prezentace inspirovala mnohé punkery.

Poslední koncert odehráli New York Dolls ve v slavném klubu Max´s Kansas City 30. prosince 1976, kde vystupovali spolu s Blondie. Johansen se pak vydal na sólovou dráhu, kde opět uplatňoval svůj zájem o stylizace. Vystupoval pod jménem Buster Pointdexter a v obleku s vysoko vyčesanými vlasy vypadal jako ztělesnění rock’n’rollového a rhythmandbluesového zpěváka z 50. let

Legenda New York Dolls však žila dál a v roce 2004 zorganizoval jejich velký fanoušek Morrisey jejich reunion. Jádro kapely tvořili přeživší členové Johansen, Sylvain a Kane. V roce 2005 však Kane podlehl leukémii. I tak zbylí členové ohlašují turné a vydávají nové album One Day It Will Please Us to Remember Even This, po kterém následovaly ještě další dvě z let 2009 a 2011.