Článek
Noemi Muková zdědila po otci porci talentu. Ukázala to nejenom ve zmíněném duetu, v němž byla po mnoha letech její vokální linka natočena k původní Mukově, ale i ve dvou písních, jež na pódiu zazpívala za doprovodu p. m. bandu, respektive Shalomu.
Kdyby se někdo moudrý jejího nadání citlivě ujal a pokusil se je bez otřesů provést džunglí českého hudebního byznysu, dost možná by udělal dobrou věc.
Účast Noemi Mukové byla dobrým pojítkem mezi minulostí, ztělesněnou vyzrálými písničkami, které Muk ve svém sólovém repertoáru měl, a budoucností, jež si nechce nechat vzít profesní houževnatost a nepodcení vkus dobrého publika.
Pořád mám v telefonu jeho číslo, vzpomíná na Petra Muka producent Karel Deniš
S p. m. bandem, který se ujal první části programu, vystoupili také dlouholetý Mukův textař Jan Dvořák i zpěváci Bára Basiková a Petr Kolář.
„Hráli jsme s Petrem v muzikálu Galileo a on v něm zpíval věc, kterou jsem mu záviděl. Jmenuje se Stopy a teď vám ji zazpívám,“ řekl Kolář a následně skladbu s chutí interpretoval.
Bára Basiková s Mukem zase hrála v muzikálu Johanka z Arku a za komorního doprovodu klávesových nástrojů zazpívala písničku Most přes minulost.
„Na Petra nesmíme nikdy zapomenout. Jsem si jista, že v příštím život neuspěje jenom u nás, ale i v Americe a Anglii. Byl nádherná a čistá bytost,“ řekla na pódiu.
Kapela p. m. band se poté proměnila ve skupinu Shalom, to když ji a přítomné vokalistky posílil Mukův dlouholetý souputník Petr Kučera. Luděk Fiala, jenž se i v této sestavě zhostil většiny pěveckých partů, následně za všechny, kteří ten večer zpívali, podotkl: „Nikdo z nás nemáme ambici Petra nahradit, protože to nejde.“
Po křtu alba Vteřina věčnosti (výběrové album s písněmi mapujícími Mukovu kariéru), o který se postarali Marcela Dvořáková z vydavatelské společnosti Warner Music a producent a dramaturg kompilace i programu večera Karel Deniš, se představila kapela Oceán. Dovedla večer ke společného rozloučení účinkujících i k tušené tiché dohodě mezi těmi, kteří v Lucerna Music Baru byli.
K dohodě o tom, že si písně Petra Muka budou připomínat nejenom při nedožitých výročích, ale průběžně a stále.