V Lucerně zazpívá Engelbert Humperdinck, král krásných balad a kamarád Elvise Presleyho

Narodil se jako Arnold George Dorsey v květnu roku 1936, je mu tedy 88 let. Začínal na konci padesátých let jako performer pod jménem Gerry Dorsey. Svou první písničku nazpíval v roce 1961.

Žádný úspěch s ní sice nezaznamenal, nicméně na své pěvecké cestě pokračoval. Vystupoval v klubech, hospodách a malých sálech, aby na jednom z vystoupení upoutal pozornost Gordona Millse, manažera velšského zpěváka Toma Jonese, rovněž producenta a skladatele.

Právě v Millsově hlavě se zrodil nápad, aby Dorsey používal umělecké jméno Engelbert Humperdinck, podle někdejšího německého romantického hudebního skladatele. A byl to Mills, kdo produkoval skladbu Dommage, Dommage, jež se stala prvním zpěvákovým hitem.

V roce 1966 s ní reprezentoval Velkou Británii na soutěži v Knocku. Uspěl a píseň odstartovala jeho úspěšnou kariéru.

V šestašedesátém onemocněl zpěvák Dickie Valentine a Engelbert Humperdinck za něj zaskočil v londýnské show Sunday Night. V živém vysílání zazpíval píseň Release Me a v tom okamžiku se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků ve Velké Británii. Uvedená skladba vyšla jako singl v sedmašedesátém. U nás je známá pod názvem Trouba v podání Lucie Bílé s textem Gábiny Osvaldové.

Následovaly další úspěšné balady There Goes My Everything a The Last Waltz (obě vyšly v roce 1967). Po nich si skvěle vedly i After The Lovin (1976), This Moment In Time (1978), Quando Quando Quando (1998) a další.

V sedmdesátých letech minulého století už Engelbert Humperdinck často zpíval i ve Spojených státech. Spřátelil se tam s Elvisem Presleym. Potkávali se prý často například v Las Vegas.

„Elvis byl o rok starší než já, takže měl o něco více zkušeností. Byla to skvělá postava a velmi jsem ho obdivoval. A můžu upřímně říct, že jsem se při jeho práci na jevišti hodně naučil. Byl velmi milý, velmi upřímný a velmi skromný a charismatický. A nikdy nebral svou image vážně,“ řekl o něm.

Po dotazu britského magazínu Express o jejich společných letech v Las Vegas mluvil o tom, že se oba šli vždy podívat na svá show. A když Brit vystupoval v hotelu International, kde měl Elvis svou rezidenci, bydlel v jeho apartmá v horní části budovy ve třicátém patře. „Bylo to prostě kouzelné místo. Ale když Elvis zemřel, odehrávalo se tam mnoho záhad,“ prozradil.

Zpěvák tam zůstal jednu noc a požádal o kazetu, aby se naučil text písně. Jenže pak se začalo dít něco strašidelného.

„Když jsme dostali kazetu, vložil jsem ji do magnetofonu a ten ji takzvaně sežral. Já si pomyslel: Tohle je zbrusu nový stroj… Myslím, že je to dílo Elvise. Když jsem pak šel spát, rozsvítil jsem světlo. To se však vypínalo pokaždé, když jsem ho zapnul. Řekl jsem tedy Elvisovi: ‚Proč mi to děláš? Jsem tvůj přítel.‘ Ale myslím, že o sobě jen dával vědět a chtěl říct: ‚Děkuji, že jsi v mém apartmá, a děkuji, že jsi můj přítel,‘“ vzpomínal.

Mezi lety 1966 až 2018 vydal na sto alb a třiačtyřicet singlů. Jeho hvězda je umístěna i na chodníku slávy v Hollywoodu. Pojilo ho i přátelství s Karlem Gottem.

V Lucerně, historickém sále v centru Prahy, zazpívá v pondělí večer všechny své hity.