Ten umí to a ten zas tohle. Slavný hit a jeho parodie

Je to též tvůrce dávných hitů Píseň pro Kristinku, Červená aerovka, Dobrou noc, Tak já nevím, Jak ten čas letí a dalších.

Povoláním byl ale především hudební režisér, který svým nadáním a precizností, jak zdůrazňuje jazzový trumpetista Laco Déczi, pomohl ke slávě a dokonalosti mnohým i dnešním hvězdám nejen pop-music. Narodil se před 105 lety a od jeho úmrtí letos v prosinci uplyne třicet let.

Finální melodii pro film Císařův pekař – Pekařův císař (1951) složil Zdeněk Petr na požádání a slova Jana Wericha, ač zbývající hudbu ke dvoudílnému filmu napsal Julius Kalaš.

Mnozí z těch, kteří píseň i dnes zpívají, a také mnohé zpěvníky a servery včetně KaraokeTexty.cz, připisují však její autorství trojici Ježek, Voskovec a Werich. Co na tom, že v době jejího vzniku byl Ježek už devět let po smrti a Voskovec už třetím rokem ve své druhé emigraci…

„Ve vrcholné scéně filmu předepisoval scénář pro hlavního představitele písničku s recitativem za účasti velkého komparsu,“ zpřesnil Zdeněk Petr okolnosti vzniku písně ve své vzpomínkové knize Hudba přítelkyně.

„Werich přinesl spolu s úvodními verši i základní melodický nápad a trval na tom, aby z něho skladatel celého čísla vyšel. Se svým požadavkem u Kalaše neuspěl a požádal o spolupráci mne. Složil jsem úvodní recitativ, zpracoval hlavní motiv, napsal mezihry a druhou část písně včetně finále,“ dodal.

Po pětatřiceti letech se písnička dočkala velice úspěšné satirické parodie z dílny folkové skupiny Hop Trop. Na festivalu Porta 1986, kde ji vedle svého autorského repertoáru uvedla pod názvem Ten dělá to a ten zas tohle, rozpoutala v plzeňském amfiteátru Lochotín salvy smíchu třiceti tisíc diváků.

Dá se říct, že její text je vlastně o tom, kam dospěly ideály hlásané slovy původní písně. Od té doby kapela na svých koncertech se svou verzí rozchechtávala publikum nejen po vlastech českých a moravských, ale ještě začátkem nového tisíciletí také krajany ve Spojených státech a Austrálii. Její vtipnost ocenil i Zdeněk Petr, jemuž se ve své době o cestách do takových destinací ani nesnilo.

Jenže krátce po vzniku této parodie, když ji tvůrci Televizního klubu mladých natočili jako povedený videoklip, narazili. Ani v době Gorbačovovy perestrojky a glasnosti se to totiž u nás s „novým myšlením“ a hlásanou „otevřeností politiky“ nijak nepřehánělo, natož aby si kapely mohly hrát, co chtěly.

Do vysílání televizní cenzoři písničku nepustili, chápali ji jako protirežimní. Až když ji jeden myslící kulturní redaktor na stránkách Rudého práva pochválil, nakonec ji s odkazem na ústřední deník ÚV KSČ povolili.

I v současné éře se s touto parodií zasmějeme. V době covidové pandemie (2021) její text a TV klip publikoval portál FolkTime a nazval ji skvělou písničkou do blbé doby. A upozornil, že „hoptropácký text ukazuje, že do dnešních časů nám zůstaly nezměnitelné typy lidí, jen se poněkud profesně posunuly“.

Těm, kteří dnes už vše plně nechápou, didaktický portál pro učitele Učení bez učebnic doporučuje právě tyto dva texty (Werichův a skupiny Hop Trop) „pro aktivity se žáky ve věku 8–15 let k získání povědomí o historickém období socialismu, k porozumění charakteristickým znakům tohoto společenského zřízení“, navrhuje metody „přiřazování činností k již zaniklým profesím, vyjasňování významů již neznámých slov, pojmů a ustálených slovních spojení z písničky“.

Na své desáté samostatné album Hop Trop 35 let (2015) zařadila skupina i záznam části svého koncertu v Hudebním divadle Karlín, kde jako milé překvapení zazněla směs známých „hoptropáckých“ melodií v povedené jazzové aranži a provedení big bandu The Hottentots Orchestra. Doprovodil protagonisty večera také při zpěvu písniček Ten dělá to a ten zas tohle a Jonatán.

To by se Zdeňku Petrovi jako hudebnímu aranžérovi, režisérovi i skladateli jistě zamlouvalo, jak to zní a jak zapamatovatelné jsou melodie kdysi amatérské trampské skupiny a jak pěkně ladí s tou jeho.

Jako milovníka češtiny by jej nejspíš zaujalo, že v novém tisíciletí se text parodie a další z tvorby skupiny staly předmětem jazykovědného zkoumání diplomových prací, například na katedrách českého jazyka a literatury na Univerzitě Karlově či Univerzitě Hradec Králové.

Jiné emoce vzbuzují novější verze. Například česko-slovenská parodie písně Ten umí to a ten zas tohle, kterou předvedlo slovenské uskupení Big Names v televizní soutěžní show Česko Slovensko má talent (2015). Vystoupilo jako zpívající živé sochy slavných osobností (Baťa, Štefánik, Chanel, Einstein, Mozart).

Dvojice mladých zpěváků, která patří k současným stoupajícím hvězdám, Pekař a Jakub Děkan, nazvala své společné turné (2017) Pekařův Děkan, Děkanův Pekař tour. Při něm předělávku písně s žertovným textem představujícím jednotlivé účinkující umělci společně zazpívali v doprovodu svých kapel na závěr každého z koncertů za nadšených ovací mladého publika.

Punkrocková partička Zakázaný ovoce zase s úderností ve slově i zvuku ve své hudební glose Dost na melodii Zdeňka Petra na albu Svět se změnil (2020) tepe dlouhodobé i aktuální nepravosti a rozebírá politickou a společenskou realitu.

Kdosi na YouTube kanálu, označujícím se „za plný nekorektního humoru a parodií na život kolem nás i v nás“, nadaboval Wericha ze slavné pohádky a nazpíval na původní hudební základ svou covidovou textovou parodii.

Publikum lajky a pozitivními komentáři nešetřilo. Bodoval zejména výběr aktuálních profesí a to, čím se zabývaly během karantény.