Spirituál kvartet: Nejsme revivalová kapela

Věděl jste už po posledním koncertu Spirituál kvintetu, že vznikne Spirituál kvartet?

O nějaké podobě kapely, která by navázala na Spirituál kvintet, jsme hovořili ještě předtím, než skončil. Bavili jsme se o ní všichni, i Jiří Tichota. Já však tenkrát tu možnost odmítl, protože si mi moc nelíbilo, jak měly být nastaveny mantinely jejího fungování či personálního obsazení. Když jsme ale odehráli poslední koncerty, bylo mi to trochu líto.

Za pár dnů jsem si řekl, že by to přece jenom stálo za to, a otevřeně říkám, že jsem tak trochu využil okamžiku, že už to nebude věc především Jirky Tichoty, respektive už nebude tím, kdo by nastavoval pravidla. Šlo prostě o nový projekt s novými lidmi.

Co jste udělal?

Prvním člověkem, za kterým jsem šel, byla Zdenka Tichotová, Jirkova žena. Mám ji rád jako člověka i jako skvělou zpěvačku a chtěl jsem, aby se toho zúčastnila. Ona ale odmítla, především kvůli tomu, že se jí už nechtělo tolik cestovat.

Potom jsem šel za Jirkou a ten byl z toho nápadu nadšený. Dostal jsem od něho požehnání, a tak jsem oslovil Veroniku Součkovou, členku Spirituál kvintetu, a pak i dva skvělé muzikanty Zbyňka Bureše a Jana Jandu.

Shodli jste se na tom, jak bude nový repertoár vypadat?

Věděli jsme, že se chceme zřetelně hlásit a přiznávat k odkazu Spirituál kvintetu. Já byl v té kapele sedmnáct let, Veronika Součková dvanáct a náš vztah k ní je ryze osobní. Zažili jsme s ní spoustu úžasných věcí, ať už hudebních, nebo na cestách.

Shodli jsme se také, že se vedle vlastní nové tvorby chceme k některým písničkám Spirituál kvintetu vracet a oživovat třeba i ty, které byly podle nás neprávem opomíjeny. Věděli jsme však také, že náš repertoár nebude postavený na nejslavnějších a nejobehranějších písních Spirituál kvintetu. Už jen proto, že jsme nechtěli být revivalová kapela.

Na svých koncertech tedy ty písně nehrajete?

Za svou pravdou stát, Jednou budem dál, Až se k nám právo vrátí, Kocábku, tedy ty úplně nejslavnější skutečně ne. Některé jiné však v repertoáru máme. Třeba Růžičku, Starý příběh, Širý proud, Šlapej dál nebo Krutou válku. A průběžně je střídáme s jinými staršími kousky.

Publikum si ty nejslavnější písně nežádá?

Asi na dvou třech koncertech, při výjimečných příležitostech, jsme je zahráli. Máme je nazkoušené a hodilo se je uvést. Předtím nás ale především zajímalo, jestli se diváci, které jsme ve velké míře logicky podědili po Spirituál kvintetu, budou na naše koncerty vracet i tehdy, když ty slavné písničky nezazní, a zda v takové míře, abychom mohli koncertovat dál.

Jak to dopadlo?

Vrací se. A nepozorujeme, že by jim vadilo, že neslyší zrovna těch pár opravdu nejslavnějších písní. Možná je naopak těší, že si poslechnou jiné, které dlouhá léta neslyšeli.

Kdo jsou Zbyněk Bureš a Jan Janda, vaši kolegové z kapely?

Když jsme si s Veronikou ujasnili, že do toho jdeme a že potřebujeme minimálně dva další kolegy, začali jsme hledat. Já věděl, že na kontrabas by s námi měl hrát někdo typu Zbyňka Bureše, ideálně přímo on. Hraje skvěle na steel kytaru a banjo, píše báječné písničky a má ohromný hlasový fond, jen nebyl kontrabasista.

Přesto jsem to zkusil. Zavolal jsem mu, popsal jsem situaci a své vyprávění zakončil slovy: …ale hrál bys na kontrabas. Nechal si pár hodin na rozmyšlenou a pak jsme se domluvili. Jsem moc rád, protože znám jeho velké schopnosti z dob, kdy jsme spolu hráli v bluegrassové kapele.

O Honzovi Jandovi jsme věděli, že je vynikající basbarytonista a kytarista, ale netušili jsme, do čeho jdeme po lidské stránce. On ostatně také ne. V minulosti jsme nikdy nespolupracovali, osobně jsme se neznali. Nakonec jsme se spojili a musím říct, že se nám díky němu do zvuku Spirituál kvartetu dostal bas, který mělo rádo mnoho posluchačů Spirituál kvintetu z dávných let. A lidsky je to velice příjemné. Honza je velký profesionál.

Existovala možnost, že s ohledem na počet členů vznikne třeba Spirituál sextet?

Taková nebyla. I když jedna věc je název kapely a druhá počet členů. Znalci historie Spirituál kvintetu dobře vědí, že pětičlennou skupinou byl jen ve velmi omezeném časovém období, jinak se počty členů různily. V tuto chvíli však není ve hře to, že nás bude víc.

Ještě k názvu, na který se nás lidé často ptají. Jirka Tichota si nepřál, aby kapela bez něj pokračovala jako Spirituál kvintet. Z marketingového hlediska je to možná škoda. Dnes to ale vidím jako dobré řešení, protože se nám pod novým názvem takříkajíc rozvázaly ruce. Je na nás, jaký repertoár si zvolíme a jak se budeme prezentovat.

Pustili jste se do psaní vlastních písniček, na albu je jich šest. Byla to jasná volba?

Jednoznačně ano. Nikdo z nás nemá rád stylové škatulkování, takže nemáme striktně dané, do kterých žánrů nepůjdeme. Jakmile tedy vzniká dobrá písnička, chceme ji v repertoáru mít. Na těch nových se autorsky podílíme zatím dva, Zbyněk Bureš, jenž je v tom velice plodný a přinesl už mnoho skladeb, a já, který jsem podstatně méně aktivní autor, a hlavně dost pomalý. Jedna má píseň vzniká třeba rok.

Máme v kapele také dohodu, že pokud někdo přinese písničku, která se ostatním nelíbí, anebo budou mít pocit, že to není skladba pro Spirituál kvartet, dál se s ní pracovat nebude. Všichni cítíme, jak by měly písně Spirituál kvartetu vypadat, jakou by měly mít náladu.

Určili jste si, jaká budou témata textů?

Ta se v zásadě tolik nemění a u skupin našeho typu je podobná i jejich poetika. I my tedy zpíváme o lásce, vztazích, přírodě, vyprávíme příběhy. V textech se objevuje samozřejmě i náboženská tématika, což je dáno původním posláním a obsahem spirituálů a gospelů.

Proč jste nahráli verzi písně La chanson des vieux amants od belgického šansoniéra Jacquese Brela?

Zbyněk Bureš nám jednou řekl, že dlouhá léta sní o tom, že si ji někdy zazpívá. Nás ostatní to překvapilo, dokonce jsme se obávali, jestli to není příliš velký oříšek. Přesto jsme to zkusili, ověřili si svou verzi na koncertech a dohodli se, že ji natočíme na album. Je to krásná písnička, i když to není tak docela náš styl. Naše album je nicméně různobarevné a náležitě pestré, takže mu podle našeho názoru ta skladba sluší.

Kdy album pokřtíte?

Křest proběhne 22. září v pražském Divadle Bez zábradlí. Když jsme přemýšleli o tom, kdo by měl být jeho kmotrem, napadlo nás jednoznačně jméno Jiřího Tichoty. A on tu nabídku k naší velké radosti přijal. Myslím, že kmotrovství bude v těch nejlepších rukách.