Skupina Hex přežila smrt svého zpěváka

Rázný krok kapela učinila loni. Za své album Kde je tu láska? získala českou Cenu Anděl pro nejlepší slovenskou desku.

„Překvapilo nás už jen to, že jsme se dostali do užší nominace. Mysleli jsme si, že tím úspěch končí. Odjel jsem na dovolenou do Asie, ale když jsem se tam jednou ráno probudil a přečetl si, že jsme vyhráli, naprosto mě to dostalo,“ vysvětlil baskytarista Tomáš „Yxo“ Dohňanský.

Kde je tu láska? je první deska, kterou kapela natočila po smrti svého původního zpěváka Petera „Ďuďa“ Dudáka. V roce 2019 prohrál boj s rakovinou a v sestavě ho nahradil Peter Novák řečený Šarkan.

„Ďuďo byl pro Hex důležitý. Naučil nás spoustu věcí. Na úplném začátku jsme sice hráli jako kytarová kapela, ale založením a přístupem k muzice jsme byli pankáči. Ďuďo měl ale vystudovanou kompozici a hudbu dělal nejenom srdcem, ale i odborně. Uměl řemeslo. Neskládal jenom pro Hex, nýbrž i pro seriály, filmy a znělky pro rádio a televizi. Logicky se na nás z jeho profesionálního přístupu mnohé přeneslo,“ pokračoval Yxo.

Ďuďo skonal v době, kdy už byl Hex na Slovensku řadu let výraznou kapelou. „Asi rok před jeho smrtí jsme si vzali na výpomoc Šarkana. Když Ďuďo nemohl vystupovat nebo byl unavený, ujal se zpěvu. Jenže když potom zemřel, netušili jsme, jestli budeme hrát dál,“ vzpomínal bubeník Tibor „Tybyke“ Szabados.

„Po čase se s podporou Ďuďovy rodiny rozhodli pokračovat. Volba Šarkana na post zpěváka byla přirozená,“ dodal.

Jak se pankáči dostali do mainstreamu? První album Ježiš Kristus nosí krátke nohavice (1992) bylo úspěšné a svěží. Následující Abrakadabra také, ale trojka Hex (1994) měla umělečtější charakter. Členové kapely ji měli rádi, jenomže na Slovensku se tehdy prodral ke slovu taneční styl dance floor a mainstreamové publikum nemělo na nějaké umění pomyšlení.

A tak vydavatelství BMG/Ariola ze své stáje Hex vyhodilo a muzikanti si řekli, že asi mají svých „patnáct minut slávy“ za sebou. Dostudovali vysoké školy, někteří nastoupili do zaměstnání a hudbu zamýšleli dělat jen tak pro radost.

„Dospěli jsme do fáze, kdy jsme skládali jednodušší, lehké a popové písně. V roce 1997 jsme bez velkých ambicí vydali album Ultrapop a stal se zázrak. Bylo zvoleno deskou roku a my byli zpátky,“ povyprávěl Yxo a dodal, že od té doby říkají muzice, kterou dělají, s patřičným nadhledem „pop s lidskou tváří“.

Hex dnes na Slovensku patří mezi nejrespektovanější skupiny. Jezdí na turné, je magnetem letních festivalů, jeho singly frčí v rádiích, jeho klipy na YouTube. „Nerecyklujeme staré skladby. Stále nás baví vymýšlet nové, hledíme dopředu,“ dodal Tybyke.

Po loňském zisku andělské sošky zahrají letos 9. dubna v Brně v klubu Fléda a o den později v pražském Lucerna Music Baru.

„Rádi se setkáme s našimi fanoušky z devadesátých let, ale budeme i rádi, když přijdou nějací lidé, kteří nás až tak neznají, přitom mají rádi klasickou slovenskou písničkovou tvorbu. Zahrajeme výběr z toho nejlepšího za posledních pětatřicet let a slibujeme velkou kytarovou párty,“ sdělil Yxo.

Pokud jde o zvláštní název kapely, existují pro něj dvě vysvětlení. „Vlastně nevíme, které je pravdivé. Někdy v sedmé osmé třídě jsme byli s Ďuděm na pionýrském táboře. Koupili jsme si slovenský hudební časopis Populár a v něm byl text písně Zkúsime to cez vesmír od skupiny Tublatanka. Ta písnička se nám líbila. Bouchali jsme do umělohmotného koše, vydávali při tom další zvuky a zpívali. Náš vedoucí ale nadšen nebyl a řekl nám, že to zní jako hexenšus, tedy zablokovaná plotýnka. Když jsme pak zakládali kapelu a hledali název, vzpomněli jsme si na to slovo. Připadlo nám však dlouhé, a tak jsme ho zkrátili na Hex,“ objasnil Yxo.

Podle druhé varianty je autorkou názvu kapely matka zesnulého zpěváka Ďuďa.