Rolling Stones přesluhují skoro padesát let. Mick Jagger chtěl skončit už v šestasedmdesátém

Z novinky muzikanti sáhli po písních Angry, Sweet Sound of Heaven a Mess It Up. Překvapením bylo zařazení skladby Little T&A zpívané kytaristou Keithem Richardsem. Rolling Stones ji naživo nehráli od roku 2016.

Tohle všechno se přitom už desítky let nemělo dít. První „poslední turné“ Rolling Stones mělo být to v roce 1975. Jagger totiž předtím všechny ujistil, že nechce vystupovat věčně. Jeho vize se nicméně nenaplnila. Letos v červenci mu bude jednaosmdesát let a jeho kapela pořád koncertuje.

V šedesátých letech už bylo jasné, že Rolling Stones nejsou jen dočasným trendem, na který posluchači po roce zapomenou. Díky silným písním a rostoucí popularitě posilovali svou pozici a nezastavily je ani drogové a alkoholické excesy, kterých se průběžně dopouštěli.

Konec dekády však nebyl příjemný. Na začátku července 1969 zemřel kytarista Brian Jones, a byť v té době už nebyl členem skupiny, jeho bývalé spoluhráče to hluboce ranilo.

V prosinci stejného roku se uskutečnil festival v americkém Altamontu, který měl být protiváhou proběhnuvšího Woodstocku a jehož hlavní hvězdou byli právě Rolling Stones.

Při jejich vystoupení došlo k potyčce mezi ochrankou, kterou tvořili příslušníci motorkářského gangu Hells Angels, a fanoušky. Při ní jeden ze členů ochranky ubodal osmnáctiletého Mereditha Huntera. Festival byl přerušen a Rolling Stones tu akci dodnes berou jako temný den ve své historii.

„Až mi bude třiatřicet, odejdu. To je doba, kdy muž musí začít dělat něco jiného. Nedokážu říct, co to bude, je to ve stavu zrodu, ale určitě to nebude nic v zábavním průmyslu. Nechci být celý život rockovou hvězdou. Nechtěl bych skončit jako Elvis Presley a zpívat v Las Vegas všem těm paničkám a stařenkám, které přijdou na koncert s kabelkami. To je příšerná představa,“ řekl v roce 1972 Jagger listu The Independent.

Zmíněných třiatřiceti let měl dosáhnout v roce 1976, proto média vnímala ohlášené turné Rolling Stones jako možné poslední. Jenže to nakonec bylo jinak.

Dne 1. května 1975 byli novináři pozváni do hotelu Fifth Avenue v New Yorku. Tušili, že kapela oznámí gigantické turné v obou částech Ameriky. V salonku, v němž se měla tisková konference konat, se ale nic nedělo. Až se venku ozvalo hlasité dunění.

Novináři a hosté vyběhli na ulici a v atmosféře newyorského shonu spatřili na korbě pomalu jedoucího náklaďáku členy Rolling Stones s klávesistou Billym Prestonem. Z hluku, který tito dělali, se po chvíli vyklubala verze písničky Brown Sugar.

Vystoupení trvalo osm minut. Jagger pak sáhl po popelnici a začal z ní vytahovat a kolem sebe rozhazovat letáky propagující chystané turné. O potištěné papíry bojovali nejen novináři, ale i fanoušci, kteří přišli také, neboť se díky šuškandě doslechli, že se „bude něco dít“. Muzikanti dohráli píseň, dojeli na konec ulice, tam nastoupili do limuzín a zmizeli. Tisková konference skončila.

S nápadem ohlásit turné z korby náklaďáku tehdy přišel bubeník Charlie Watts, který si vzpomněl na to, že jazzové skupiny z Harlemu tímto způsobem zvaly lidi na večerní vystoupení. I v dalších letech kapela ohlašovala svá turné podobně zábavnou formou.

Po úspěšném koncertním tažení Jagger své vize nenaplnil. Termín „toto je poslední turné“ ale členové Rolling Stones použili ještě několikrát.

Během druhé poloviny sedmdesátých let vystupovali v Evropě i Americe a vydrželi to až do roku 1982. Poté si dali pauzu, jelikož se mezi Jaggerem a Richardsem zhoršila komunikace. Navíc se všichni potřebovali dát trochu dohromady, neboť drog a alkoholu bylo v jejich životech přece jenom mnoho.

Po různých peripetiích se na turné vrátili v roce 1989. Zahájili Steel Wheels/Urban Jungle Tour a při něm se v srpnu 1990 zastavili i v Praze na Strahově.

Jako o posledním hovořili Rolling Stones třeba o Lick Tour, které se konalo v roce 2002 ke čtyřiceti letům jejich existence. Finále to ale nebylo, prý také proto, že každá nová koncertní série kapely byla technicky lépe zajištěná, což muzikanty bavilo. Navíc každé turné vydělávalo víc peněz než to předcházející. A svět k tomu všemu začal brát Rolling Stones jako nedotknutelnou hudební legendu.

K tomu statutu tak nějak patří, že kapela občas prohodí cosi o posledním turné. Ve skutečnosti to ale vypadá tak, že zrovna Rolling Stones ze scény dobrovolně jen tak nesejdou.