Hlavní obsah

RECENZE: Mother Mother si v Praze prošlapali cestu k velkému finále

25. 3. 2024, 10:52

Před dvěma lety předskakovali kanadští Mother Mother na letišti v pražských Letňanech na koncertech amerických Imagine Dragons. Pro jejich další působení v tuzemsku to byly zásadní zastávky, protože naši promotéři usoudili, že jsou zralí na to, aby si střihli samostatné vystoupení v pražském Foru Karlín. A i když v neděli večer nebyl sál úplně zaplněný, počet diváků byl důstojný a pětice na místě učinila další krok do srdcí českých fanoušků.

Ryan Guldemond je hlavní personou skupiny Mother Mother.

Článek

V půli února vydané album Grief Chapter je již deváté studiové v její diskografii. Jeho přijetí bylo více než vlídné, jeho poslech byl dobrou přípravou na koncert. Kvality, které v sobě má, jsou totiž Mother Mother schopni bez potíží přetavit v energickou živou seanci, která provokuje, dráždí a strhává k pohybové reakci.

Mother Mother nemají takový hitový potenciál, jakým disponují třeba zmínění Imagine Dragons. Jejich kouzlo je vytvořené z osobitých melodických linek, v nichž nekalkulují, nýbrž jsou plodem jejich autorské živelnosti.

Zpěvačka Molly Guldemondová celkový sound Mother Mother z velké části vytváří.

Mother Mother se v Praze představili ve velice dobré koncertní formě.

Pravda, písničky Hayloft, The Matrix nebo Verbatim mají výrazný melodický motiv, ovšem ten kapela ještě takříkajíc prodlužuje, neboť se nehodlá spokojit s tím, že by měl být v písních osiřelý. Nenechá tak fanouška ponořit se do něj, nýbrž ho různě obchází a proměňuje. Její hravost se pak projevuje i v aranžích, které občas překvapí, a rovněž ve vokálních linkách.

Kanadská skupina Mother Mother: Zpíváme o smrti, ale popadli jsme nový dech

Hudba

Jakkoli je Ryan Guldemond šéf, jenž obhospodařuje hru na kytaru, hlavní zpěv i průvodní slovo, jeho sestra Molly Guldemondová a Jasmin Parkinová jsou dívky s darem naskládat své hlasy k tomu jeho s citem tak, aby vzniklo náramné souznění. Okamžiky, kdy se sálem rozeznělo a kdy všichni tři přesvědčovali publikum, jak dobré je mít na takové věci talent, patřily v neděli večer k těm nejkrásnějším.

Repertoár Mother Mother vyrovnaný nemají. Většina skladeb měla drajv i nosné nápady, doplňovaly je ale i takové, které je ve větší míře postrádaly a výsledky výše zmíněné autorské hravosti v nich byly až moc rozkouskované a nastavované. Akustický začátek druhé poloviny koncertu jeho spád také zpomalil, tím spíš, když se Guldemond rozhodl na pódiu více hovořit.

Mother Mother dosáhli kýženého efektu bez výrazného světelného parku.

Tak jako všechny kapely světa, i Mother Mother zařadili ale na konec vystoupení písně, o nichž jsou přesvědčeni, že je jejich fanoušci milují ze všech nejvíc. A jako u všech kapel světa i v jejich případě díky tomu koncert vygradoval až k okamžiku, kdy už bylo publikum na muzikanty na dotek napojené a sálem se rozléhal souzvuk několika stovek hlasů.

Ryan Guldemond s diváky občas prohodil i pár milých slov.

Ku cti budiž kapele přičteno, že tak velkolepého finále dosáhla bez rafinovaných světelných efektů a vizuální podoby scény. Ta se totiž během večera nejčastěji nacházela v přítmí a žlutá či oranžová světla ji jen tak atakovala záblesky.