Hlavní obsah

RECENZE: Michal Horák přiměl k hravosti i filharmoniky

Spojení popových či rockových umělců s filharmonií už dnes není překvapivé. Když se nicméně pro takový krok rozhodne písničkář, jenž má nejblíže k folkové scéně, je to událost nečekaná a tím pádem přitažlivá. Královéhradecký Michal Horák, který nahrál tři řadová alba, tento krok učinil. V pondělí večer mu v rodném městě v domovské budově sekundovala Filharmonie Hradec Králové pod vedením Stanislava Vavřínka.

Foto: ČTK/Tomáš Tkáčik

Michal Horák vstoupil do nového světa.

Článek

S nápadem setkat se v jednom projektu přišli před časem ředitel tamní filharmonie Vladimír Šrámek a pořadatelka festivalu Na jednom břehu Martina Součková. Premiéra se měla odehrát loni na zmíněném festivalu, jenže písně se nepodařilo připravit včas, a tak se vše přesunulo na letošní rok.

Party pro filharmoniky vymyslel a zapsal Jan Lstibůrek, hudebník a aranžér, jenž je v psaní partitur při podobných příležitostech zkušený mazák. Na kontě má mimo jiné aranže dvou desítek písní pro spojení symfonického tělesa a skupiny Tomáše Kluse nebo audiovizuální show Symphonic Dance Music.

Spolu s Horákem vybrali čtyřiadvacet písniček, a jak Lstibůrek v pondělí před koncertem Novinkám řekl, ke každé přistupoval při aranžování pro královéhradecké filharmoniky takříkajíc od nuly. Hlavním prvkem jeho práce se nakonec stala hravost. Přijal tím Horákův nejpoužívanější autorský i interpretační styl, neboť právě dobrá nálada, stylová neukotvenost a hra se slovy jsou společnými jmenovateli většiny písničkářových skladeb.

Kanadská skupina Mother Mother: Zpíváme o smrti, ale popadli jsme nový dech

Hudba

Filharmonici se přidali ve složení trochu okleštěném, mimo jiné bez trubek, trombonů či velkých smyčců. Během koncertu se k nim ale připojovali muzikanti z Horákovy doprovodné kapely a samozřejmě trvale sám protagonista, jako zpěvák především, ale i coby hráč na kytaru či klavír.

Lstibůrek se v aranžích šikovně vyhýbal pouhému navěšování hry filharmoniků na základní melodie písní. Pro ty svižnější, vztahové, vtipné nebo dětsky rozverné hledal a nacházel přidanou energii, třeba i nečekanou náladu a leckdy v nich překvapoval v detailech.

Snažil se tím rozehnat pocit určitého stereotypu, který je v Horákově repertoáru tu a tam přítomný.

Foto: archiv Michala Horáka – Tony Kos

Michal Horák

Melancholickým písním naopak jejich atmosféru nejenom ponechal, ale aranžemi ji ještě zvýraznil. Sázel v nich více na noblesu zvuku filharmonie a právě tyhle kompozice byly na poslech nejpříjemnější.

Horák byl od začátku koncertu trochu nervózní, což ostatně na pódiu přiznal. Tento stav se s ubíhajícím časem lepšil, nicméně mohl mít jistý vliv na to, že jeho pěvecký projev působil v pondělí večer poněkud křehce, tence. V některých úsecích se musel s plnou hrou hudebníků trochu porvat, a ne vždy se dostal výrazově nad ně.

Povšechně však jeho skladbám nové podoby slušely a řekly si o to, aby se k této prezentaci v budoucnu klidně tu a tam vracel. Spolu s několika hosty v čele se zpěvačkou Terezou Balonovou a vstřícně naladěným publikem dokázal nastolit příjemný večer. Druhý koncert, rovněž vyprodaný, proběhne v úterý.

Michal Horák a Filharmonie Hradec Králové
sál Filharmonie Hradec Králové, 8. dubna 2024
Hodnocení: 70 %

Písničkář Michal Horák: V písni mě zajímá i divadelní prvek

Kultura

Zpěvák Michal Horák: Na babetě jsme dojeli až k Baltu

Kultura
Související témata:
Filharmonie Hradec Králové

Výběr článků

Načítám