RECENZE: Igor Orozovič rozparádil Jazz Dock něžnými i rockovými melodiemi

Orozovič s hudební kariérou koketoval dlouho. Se svým vlastním projektem Cabaret Calembeur, který loni oslavil patnáct let na scéně, tvořil autorské písně, v roce 2020 pak složil Hippokratovu armádu, ve které vzdal hold českým zdravotníkům v době covidové pandemie.

Oficiálně pak začal s kapelou Igor Orozovič & Co. koncertovat v roce 2022 a loni v dubnu vydal album Když chlap svléká tmu.

Letos dlouholetý člen Činohry Národního divadla a jeden z hlavních hrdinů seriálu Polda vystoupil na speciálním koncertě s Olomouckou filharmonií, který natočila Česká televize, a dostal se do širší nominace na cenu Anděl v kategorii sólový interpret.

Rovněž pokračuje v turné k vydanému albu, v jehož rámci zahrál i na dvou pražských koncertech - v klubu Jazz Dock a kulturním domě v Modřanech.

Prvně jmenovaný koncert nabídl 12. března komorní atmosféru, která řadě autorových skladeb sluší. Orozovič měl v klubu skvělý kontakt s publikem a častokrát vyzýval k interakci.

Začátek koncertu se pak nesl v tvrdších riffech skladby Blues plný štěnic, v níž autor s nadsázkou popisuje žití na pražském Žižkově, následně pak vzpomněl na covidovou dobu již zmíněnou Hippokratovou armádou.

Během první poloviny koncertu zpěvák představil i dvě nové písně, Nočního hlídače a Toyen, přičemž hlavně za druhou si vysloužil nadšený potlesk. Povedla se i cover verze skladby Pokoj od Vladimíra Javorského, u níž Orozovič rozesmál publikum i svou kapelu.

Hudebníkovi se dařilo i ve druhé části, byť výrazně scházely ženské hlasy na duety, kterých bylo během koncertu požehnaně. Při minulém vystoupení v Jazz Docku s ním například skladbu Je to dávno zpívala herecká kolegyně a kamarádka Veronika Khek Kubařová, tentokrát ale musel zpěvák všechny duety takříkajíc odmakat sám.

Je to škoda, třeba Dešťům, jež na albu svým krásným hlasem doplnila Kateřina Marie Tichá, by duetové aranžmá i na koncertě slušelo. Dá se ovšem pochopit, že sladit se s jinými hudebníky může být pro Orozoviče & Co. složité.

Co ale rozhodně potěšilo hudební fanoušky, byl doprovod Filipa Jelínka, producenta alba, který celý setlist doplnil hrou na trombon. V sestavě kapely se objevil i dřívější Orozovičův bubeník Marcus Jurkovič, jenž zaskočil za zdravotně indisponovaného Davida Landštofa a svůj part rovněž zvládl na výbornou.

V závěru koncertu vzdal Orozovič hold své dlouholeté kolegyni a blízké přítelkyni Ivě Janžurové v písni Madame de Janjour, při dalším přídavku už zasedl sám bez kapely ke klavíru a vystřihl lyrickou píseň Hvězdy, kterou jako by chtěl publikum před jedenáctou hodinou večerní ukolébat.

Ve výsledku diváci, respektive převážně divačky, dostali, co chtěli a očekávali. Mix žánrů se vydařil na výbornou a autor, který se koncert od koncertu zlepšuje, se tak může chystat na další kariérní milník. V květnu totiž vyjde koncertní album, které nahrál s již zmíněnou olomouckou filharmonií.