Článek
Na úvod zazněla světová premiéra díla Pavla Zemka Nováka Canto psaná na objednávku vedení ČF. Skladatel vždy vycházel z principu instrumentálního unisona s výraznými tóny strunných a bicích nástrojů. Tentokrát se pod Hrůšovým pregnantním gestem prosadil sytý zvuk smyčců a soustředěná hra filharmoniků. Tématem díla se jevil uplývající čas v monofonii vycházející z pouhých čtyř tónů vynalézavě prolínající nástrojovými skupinami.
Jeden z nejžádanějších klavíristů současnosti, Nor Leif Ove Andsnes, se představil v Griegově jediném klavírním koncertu a moll. Andsnes je s tímto dílem spjatý už pětatřicet let a posluchače oslovil smyslem pro celkovou výstavbu díla, proměnlivou melodickou linku, v neposlední řadě i ideálním výrazovým a tempovým propojením s orchestrem.
Energické a bouřlivé pasáže prolnul se snivě lyrickými úseky, jeho hra v pomalém i neklidném Adagiu působila prostě a mužně vyrovnaně. Závěrečnou větu v duchu norských lidových tanců zvládl s bravurní jistotou a vytříbeností.
Mezzosopranistka Markéta Cukrová a dirigent Jakub Hrůša při interpretaci Sommerovy Vokální symfonie
Vrcholem koncertu se stala Vokální symfonie Vladimíra Sommera pro alt, recitátora, sbor a orchestr vycházející z textů Kafkových, Dostojevského a básníka Cesare Pavoneho. Existenciální, až téměř apokalyptická vize života i smrti zapůsobila sugestivní dramatičností a účinností.
Hrůšovo velkolepé pojetí směřovalo k ozřejmění jedinečné formy díla a zvýraznilo i jeho výrazovou naléhavost. Suverénní interpretací náročného pěveckého partu oslnila mezzosopranistka Markéta Cukrová, působivé byly i výrazově diferencované vypravěčské vstupy Martina Myšičky a dokonalý prožitek díla předvedl i Pražský filharmonický sbor.
| Česká filharmonie: Zemek Novák, Grieg a Sommer |
|---|
| 26. dubna, Rudolfinum, Praha |
| Hodnocení: 90 % |
