Metalová vášeň v pevných zdech. Začal Brutal Assault

Do pevnosti Josefov u východočeské Jaroměře se sjel hudební svět. Z pódia byla, pravda, nejvíce slyšet angličtina, mezi fanoušky pak i francouzština, němčina, španělština či polština. Všichni diváci dobře věděli, za jakou muzikou přijeli a že ji dostanou v míře nadstandardní.

Dvě hlavní pódia jsou mezi zdmi pevnosti postavena vedle sebe, a protože organizátoři ctí časový harmonogram, klid od živé muziky byl v areálu vždy sotva pět minut. Jedno vystoupení totiž navazovalo na druhé, k tomu v doprovodu opravdu kvalitního zvuku. Hrálo se ještě na dalších třech pódiích, přičemž jejich harmonogramy se časově proplétaly.

Středa nabídla program, kterému vládly zejména kapely, jež přišly na svět před mnoha lety. Američtí hardcoroví Hatebreed letos slaví třicet let. Z jejich setu čišely stylová vyzrálost a interpretační zkušenost. Nejvíce skladeb do svého setu vybrali z alb ze začátku nultých let, z Perseverance (2002) a The Rise of Brutality (2003).

Američtí Deicide jsou na scéně o sedm let déle. V jejich čele stojí stále dostatečně charismatický Glen Benton, jenž udivoval nejen časem trochu mizící jizvou na čele v podobě obráceného kříže a chutí nadále brousit džungli death metalu, ale především hlasovou magií.

Chvíli zpíval v hlubokých pasážích, chvíli ve vyšších, pokaždé s přehledem. Byl jako den a noc, jako on a ona. Držel si intonační šarm, a aniž by to přeháněl s pohybem, setu Deicide jeho výkon kraloval.

Výtečná byla americká thrashmetalová parta Exodus. Mezi veterány středečního programu zářila, protože na svět přišla už v roce 1979. Jako souputnice slavné Metalliky v dravém kytarovém setu představila přece jenom více melodií i žánrová klišé, kterých se ale thrashové skupiny rády nezbavují. Její set měl tah i sebejistotu.

U fanoušků obstáli i kanadští metalcoreoví Spiritbox s výraznou zpěvačkou Courtney LaPlanteovou, američtí metalcoroví Motionless In White nebo metaloví Američané Red Fang.

V josefovské pevnosti zní hudba na každém kroku. Při ní může ale podle libosti dojít i na malá osobní dramata v domě hrůzy, návštěvníci festivalu mohou pobýt na postapokalyptickém území, zhlédnout výstavu výtvarných děl, projekce filmů či si jen tak posedět na trávě nebo lavičce na vyvýšeném místě přímo naproti dvěma hlavním scénám.

Stánky s jídlem pak svou pestrostí převyšují nabídku jiných velkých českých festivalů. Cenově nicméně vyjde občerstvení v porovnání s nimi nastejno.

Bylo by naivní myslet si, že příznivci extrémních metalových žánrů se stejně extrémně chovají. Nálada mezi fanoušky je na festivalu veskrze mírumilovná, což dokresluje příhoda z úterního večera.

Jedna z brigádnic ztratila kdesi v prostoru areálu peněženku. Za několik hodin ji ale měla zpátky. Nalezl ji totiž jeden anglicky mluvící návštěvník a její majitelku vyhledal sám, podle fotografie na dokladu v peněžence.

Do nedělního rána, kdy festival skončí, do Josefova ještě mimo jiné dorazí tak výrazná jména, jakými jsou Madball, Carcass, Testament, Candlemass, Architects, Laibach, Behemoth, The Dillinger Escape Plan a další.