Koncert melodií Karla Svobody: Byl to bohém jako z čítanky, říká Michal Dvořák

Od dětství se znám s jeho dcerou Janou a jeho synem Petrem. Měl jsem pak i to štěstí, že jsem se s ním několikrát setkal přímo v jeho nahrávacím studiu. Viděl jsem tam nahrávat bubeníky Klaudu Kryšpína a Jirku Hrubeše, byl jsem u toho, když si Karel Svoboda přehrával na piano nějaké motivy, abych později zjistil, že to byly melodie ze seriálu Návštěvníci.

Zažil jsem ho ještě jako puberťák a musím říct, že to byl charismatický bonviván, který miloval život a muziku. Byl to bohém jako z čítanky, přitom nesmírně hodný člověk, a především geniální skladatel.

Rád na to vzpomínám a moc mě mrzí, že jsem neměl možnost s ním někdy pracovat přímo na nějaké hudbě nebo ho pozvat na festival Soundtrack.

Při našich setkáních ne, ale viděl jsem o něm několik dokumentů a pořadů. Líbilo se mi, jak přistupoval k tvorbě.

Byl neskutečně pracovitý a ukázal mi, že je dobré, když je autor hudby svým způsobem geniální, nicméně že devadesát procent úspěchu je to, když poctivě dřete a jste svou prací posedlý.

Snažím se to dělat stejně jako on a doufám, že to přináší výsledky.

Ještě před covidem jsme na Soundtracku Poděbrady uváděli koncertní provedení hudby z filmu Tři oříšky pro Popelku. Bylo míněno jako pocta Karlu Svobodovi a při té příležitosti přijela z Ameriky jeho dcera Jana Wallace Svobodová, které jsme předali in memoriam pro jejího otce festivalovou cenu za celoživotní dílo a filmovou hudbu.

Tenkrát jsme jí řekli, že si její otec zaslouží také koncertní průřez svým dílem a že ho v budoucnu připravíme. Potom přišla pandemie, měli jsme jiné závazky a byli jsme ho schopni připravit až na letošní rok.

V dnešní době je vždycky komplikované licence získat, a pokud se jedná o uvedení souborného díla, je to ještě náročnější. Karel Svoboda skládal hudbu k mnoha filmům a autorská práva na ni drží několik filmových producentů či společností.

Skládal i pro německé filmy a seriály, některá autorská práva zase patří České televizi, takže když se to všechno sečte, je to práce na dlouhou dobu. Za náš tým na tom pracovalo několik lidí celý půlrok. Podobné to bylo s právy na použití obrazových materiálů, které jsou součástí koncertu.

Myslím si ale, že to stálo za to a milovníci hudby Karla Svobody si přišli a přijdou na své.

Snažili jsme se poskládat je lehce chronologicky, ale především tak, aby měly dramaturgický smysl. Když už tedy jsou na pódiu zpěváci, zůstávají na něm déle. Nechceme, aby z něho neustále odcházeli a zase se vraceli.

Jsou to přesně typy zpěváků, kteří se pro Svobodovy filmové melodie hodí. Dalším kritériem, a to nemyslím nijak pejorativně, bylo i to, že měli zrovna volný termín.

Na Charlotte a Davidovi jsme se v létě domluvili s dirigentem Kryštofem Markem. Oba u nás zůstali i pro druhé provedení.