Josef Buchta z B-Side Bandu: To, co se hraje v rádiu, je balast

B-Side Band se v očích veřejnosti nejvíce zviditelnil spoluprací se zpěvákem Vojtěchem Dykem. Pracoval i na jiných projektech?

Když jsme s Vojtou začali před deseti lety spolupracovat, dohodli jsme se, že budeme vystupovat jako Vojta Dyk a B-Side Band. Vždycky jsme ale měli i další projekty.

Nahráli jsme výbornou jazzovou desku, dělali jsme jazzovou mši Missa Jazz, kterou jsme před čtyřmi lety natočili, vyšla u americké společnosti a postoupila mezi třicet nahrávek, z nichž akademici vybírali nominace na Grammy, a spolupracovali jsme s Kurtem Ellingem, Judith Hillovou, New York Voices nebo The Puppini Sisters. To všechno jsou linie, která nás naplňovaly a bavily.

Přitom jsme vždy chtěli dělat vlastní tvorbu. Máme mezi sebou autory, a pro spojení s Vojtou Dykem dokonce některé vlastní skladby vznikly. Neustále to ale naráželo na prohlubující se nesoulad dvou světů, Vojtova a našeho. To estrádní vystupování a některé coververze, které chtěl dělat, už pro nás nebyly přijatelné.

Třeba jenom kvůli tomu, že členové B-Side Bandu studovali z velké části v zahraničí a mají skvělé vzdělání, které by měli uplatnit v praxi.

Bylo nutné to řešit rozchodem?

Dohodli jsme se, že pokud budeme s Vojtou pokračovat dál, nahrajeme autorskou desku s českými texty.

Nakonec jsme ale spolupráci ukončili, protože už byla pro obě strany nepřijatelná. Náš rozchod nebyl čistý ani hezký. Snažím se na to ale dívat pozitivně.

Jaké písničky nakonec na vašem autorském a česky zpívaném albu jsou?

Ty, které předtím ležely v šuplíku. Původní verze řady z nich byly zaznamenané pouze s kytarou, takže musely projít velkými producentskými a muzikantskými zásahy. V kapele je šest lidí, kteří se těmi písněmi tři čtvrtě roku intenzivně zabývali a dodělávali je.

Mimochodem většina z nich byla původně napsána pro Vojtu Dyka. Bavili jsme se s ním totiž o vlastní tvorbě několik let, ale nikdy si na ni neudělal čas. Takže je vlastně dobře, že to dopadlo takhle, protože jinak by ty písničky třeba nikdo nikdy neslyšel.

Zmínil jste, že řada členů B-Side Bandu studovala muziku v zahraničí. Vyspělí hudebníci si do věcí neradi nechávají mluvit. Docházelo při aranžování a přípravě skladeb na desku k nějakým napětím?

Ne, protože jsme v tom měli systém. V těch šesti lidech jsme se jednou za měsíc sešli, koupili si flašku vodky a o písničkách diskutovali. Potom jsme s nimi trávili týdny ve zkušebně, přehrávali si je dokola a díky tomu jsme na ně nacházeli společný názor a při tom vznikala finální verze. Bylo to demokratické.

Když jsme je potom šli nahrávat do studia, věděli jsme přesně, jaké budou. Ve studiu už jsme přicházeli jenom s takzvanými třešinkami.

Bylo snadné shodnout se na hudebním žánru, který jste písním dali?

Naše album není funkové, jak by se mohlo zdát s ohledem na to, jakou hudbu B-Side Band dělá. Je pop-folkovo-jazzové, čemuž odpovídá i název Tam i zpět. Stejnojmenná píseň je na konci alba a my v ní říkáme, že teď už děláme to, co jsme vždycky dělat chtěli. Kvůli všem těm spolupracím jsme se k tomu od roku 2006, kdy jsme vznikli, nedostali.

Klidně se může stát, že třeba za rok přijdeme s brutální swingovou deskou, když na takovou budeme mít chuť. B-Side Band je kapela, která může zahrát dobře cokoli. Nikdy se nebude stylově uzavírat.

Nechybí vám teď výrazný zpěvák?

Nechybí. Jirka Kalousek je podle mě vynikající zpěvák s dobrou technikou, který není teatrální, nýbrž přirozený. Petr Toman má zase soulovo-černošské frázování, které velmi dobře cítí. Na české scéně moc takových lidí není.

Pokud se máme bavit o frontmanovi, který na sebe bude strhávat pozornost a občas udělá nějakou šaškárnu, nikoho takového nemáme. Důležité ale je, že takového nechceme. Pro nás jsou klíčové obsah písniček i muziky, jejich nálada a uvěřitelnost.

Usilujete o to, aby vaše písničky hráli v rádiích?

Bylo by to příjemné, to určitě. Když si ale poslechnete, co se v rádiích hraje, je to balast. Všechno zní stejně, v mnoha písních už vůbec nehrají živé nástroje, je to taková nečitelná deka. Tomu se nebudeme přizpůsobovat. Přesto v rádiích naše písně Sníh a Příliv hrají.

Zajímají vás ještě hudební spolupráce s dalšími zpěváky a hudebníky?

Ano, u těch bychom chtěli zůstat. Chceme se podílet na smysluplných projektech, přitom pro nás nejdůležitější zůstává původní tvorba. Chceme dělat kvalitní české písničky s kvalitním českým textem.