Glosa: Bez mobilu prosím. Možná je Dylan průkopník

Nevím, jak dlouho tato striktnost u Dylana trvá, ale fakt je, že když jsem v agenturách hledal snímky z nynějšího turné, jež nese název Rough and Rowdy Ways World Wide Tour, žádné jsem nenašel.

Profimedia má v nabídce několik technicky mizerných záběrů z Outlaw Music Festivalu v americkém Somerset Amphitheater, kde Dylan vystoupil letos 6. září. Vypadá to, že fotky byly pořízeny „na tajňačku“ bůhví jak a bůhví čím.

Je Bob Dylan jakýsi analogový relikt, jenž nechápe ducha digitální doby a vzpěčuje se pokroku? Nebo je tenhle třiaosmdesátiletý bard pionýrem příštích zvyklostí? Jednoznačná a jednoduchá odpověď na to sice neexistuje, avšak Dylan se nezdá být naprostou výjimkou. Víc než to, že by jej někdo snímal, mu podle všeho vadí světlo displejů a rozptylování publika, k němuž při focení a filmování nutně dochází.

Jako divák mám pro zákaz „mobilování“ během koncertu pochopení. Kolikrát se mi stalo, že při koncertu někdo stojící přede mnou v davu neustále vytahoval nad hlavu telefon a natáčel si muzikanty. Na vlastní oči jsem hudebníky viděl pouze občas – když mi v pohledu zrovna nevadil displej člověka přede mnou.

Nejde však jen o koncerty hvězd. Na jaře vešlo ve známost, že ve francouzské obci Seine-Port, ležící nedaleko Paříže, zakázal starosta vyhláškou používání mobilů před školami, v obchodech, ale i v ulicích – pokud se v nich vyskytuje více lidí.

List The New York Times upozornil na šířící se trend přelepování optiky mobilů při návštěvách hudebních klubů, neboť neustálá manipulace s mobily ruší atmosféru a také bere exkluzivitu a intimitu prostoru. V Praze tuto praxi zavedl klub Ankali, chce být safe space, bezpečným místem.

Určitě se nestane, že by „dylanovský“ přístup začal být uplatňován plošně, ostatně někteří hudebníci podporují pravý opak – čím víc telefonů, tím větší publicita na sociálních sítích. Ale bude-li „Dylanů“ přibývat a zákaz používání mobilů při hudební produkci bude možností, s níž je třeba počítat, tím lépe. Kdysi bylo také těžko představitelné, že by vás někdo „šacoval“ u vstupu na koncert, každý si tam přinesl, co chtěl. A zvykli jsme si, v zájmu věci.