Dua Lipa roztančila lidi na Glastonbury. Sir Michael Eavis je dojal písněmi Franka Sinatry

Osmadvacetiletá zpěvačka Dua Lipa zdůrazňovala, že vystoupení je jejím splněným snem. Mimo svou početnou kapelu a taneční tým už si k němu přizvala jenom producenta svého aktuálního alba Radical Optimism Kevina Parkera.

S ním zazpívala hit jeho kapely Tame Impala The Less I Know The Better. Zbytek jejího koncertu byl přísně režírovanou popovou a taneční show, duet s Parkerem byl uprostřed toho všeho příjemným uvolněním a radostnou chvilkou.

Pokud někdo choval naději, že hostem koncertu díky písni Cold Heart bude Elton John, který loni festival na Worthy Farm triumfálně zakončil, odcházel zklamán.

Dua Lipa se dočkala vřelého přijetí a sborových zpěvů publika, kterému nabídla více než hodinu a půl energických hitů podkreslených zlatými ohňostroji. Nakonec ovšem větší část z nich lehce splývala jeden do druhého.

Páteční večer nabídl návštěvníkům také dilema. Ve stejný čas jako Dua Lipa hrály mimo jiné britské kapely Fontaines DC, Idles či Jamie XX. Na Glastonbury tak tradičně platilo, že člověk nemá šanci stihnout všechno, na to má festival příliš mnoho scén s bohatým programem.

Ten den ho zahajovaly především ženy. První tóny dne patřily peruánské dýdžejce Sofii Kourtesis, Annie Mac z BBC Radio 1, která hned zkraje přinesla báječnou atmosféru na druhém největší pódiu Other Stage, či první indonéské kapele v historii programu Glastonbury, metalistkám Voice of Baceprot.

V poledne na hlavní Pyramid Stage oslavili padesát let na scéně příjemným setem Squeeze. Na stejném pódiu proběhly koncerty mladé popsoulové hvězdy Olivie Dean či PJ Harvey, která začátek svého slotu přenechala srbské umělkyni Marině Abramović, jež festivalové návštěvníky vyzvala k sedmi minutám ticha.

Zahájila je organizátorka festivalu Emily Eavis úderem do gongu. Umělkyně oblékla šaty s motivem symbolu míru a vyzvala účastníky k bezpodmínečné lásce k ostatním jako protipólu k hrůzám dnešního světa.

Od řady umělců na festivalu zaznívá volání po míru v Palestině. Dětem v Gaze věnovala své písně Aurora, Frank Turner hovořil o příměří, host kapely Bombay Bicycle Club, Damon Albarn, se publika tázal na názor na „nespravedlivou válku“ v Palestině.

Druhým stejně rezonujícím tématem je na festivalu apel na účast v blížících se britských parlamentních volbách. Bombay Bicyle Club odehráli stejně perfektní koncert jako nedávno na Rock for People, jen na Glastonbury si je vychutnalo nekončící moře lidí, nad nimiž se třepotaly stovky pro festival typických vlajek.

Ještě předtím vším se ale už na mléčné farmě v obci Pilton, kde kromě hudby ožívají i další formy umění, odehrálo mnoho věcí. Oficiálním zahájením festivalu byla působivá dronová show, jejímž ústředním motivem byl rovněž symbol míru, i tradiční masivní ohňostroj.

Jeden z prvních emotivních koncertů proběhl, když pořadatel, osmaosmdesátiletý farmář sir Michael Eavis překvapil neohlášeným vystoupením. S kapelou, která následně pokračovala bez něj, zazpíval skladby od Franka Sinatry či Elvise Presleyho. Obzvlášť My Way byla v podání Eavise, který nejslavnější britský festival vybudoval a během koncertu seděl na vozíčku, opravdu působivá.