Česká slavice Ewa Farna přilétla do Betlémské kaple

Vystoupení bylo prvním letošním adventním na uvedeném místě a Farna pro ně spolu se svou skupinou zvolila zčásti komornější úpravy svých písniček. Prý je takto naposledy prezentovala v době pandemické, což nejspíš sváteční náladu postrádalo. Tentokrát ji vykouzlila snadno a lehce.

Farna nicméně není umělkyně, která by během svého pobytu na pódiu a kontaktu s publikem propadala melancholickým náladám. Proto byť šlo o koncert sváteční, hned v úvodu ohlásila, že ráda situace posunuje do roviny humoru, a tak se cosi podobného může stát i ten večer. Poznámka to byla dobrá, protože veselo mnohdy bylo.

Když některé písničky uváděla, často se smála více než přítomní diváci. Před skladbou Leporelo je požádala, aby pianistovi její skupiny zapůjčili klíče, mince, šperky či jiné kovové předměty. Sešlo se jich více a všechny skončily v těle klavíru, čímž se při hře na něj jeho zvuk lehce změnil. Ve skladbě No ne na začátku zase poznamenala, že i přes hrající muzikanty slyší klapot svých podpatků.

Došlo nicméně i na vážné chvíle. Třeba když vyprávěla, co pro ni která písnička znamená, a pozastavila se u dialogu se svým dětským já, k němuž dochází v písni Verze 2.0.

Ve skladbě Dobré ráno, milá se z předtáčky ozval hlas zesnulého zpěváka a skladatele Davida Stypky, s nímž ji v roce 2017 natočila jako duet. Jakmile ji dozpívala, začaly jí ve vzpomínce na kolegu a kamaráda stékat po tvářích slzy.

Přes všechny emoční zvraty, které koncert Ewy Farné provázely, opakovaně prokázala, že je mimořádná umělkyně, jež dokonale zvládá zpěv ve všech hlasových polohách, stejně i to, jak v rovině osobní i profesní souzní se svými spoluhráči v kapele i se třemi vokalistkami, které ji na pódiu doprovázely.

Na úplný závěr večera zazpívala písničku Vánoce na míru a pak už ona i diváci vykročili vstříc letošním svátkům, k jejichž šťastnému prožití si obě strany předtím za zvuku písní vzájemně popřály.