Článek
„Myslely jsme si, že budeme muset obeslat třeba dvacet producentů, abychom dostaly alespoň jednu odpověď, a ještě jsme počítaly s tím, že může být negativní,“ vzpomíná Simona.
To se ale nestalo, zabral hned první mail. Napsaly ho producentovi a zvukovému inženýrovi Samovi Brawnerovi, který spolupracoval třeba s Andersonem Paakem, kapelou Moonchild nebo Raquel Rodriguezovou, jež se nahrávání později také zúčastnila.
„Nemohly jsme tomu uvěřit. V Americe jsme před tím nikdy nebyly, jen jsme o tom snily. Znaly jsme tam jen jednoho člověka, a to byla spolužačka ze základky, která nás nakonec ubytovala. Amerika pro nás byla velké sousto, které jsme nakonec docela dobře rozžvýkaly,“ usmívá se autorka písně Alex Denisa.
„Chtěly jsme tam kromě nahrávání singlu také hrát v barech a klubech. Jelikož jsme ale byly v USA poprvé, nevěděly jsme, koho oslovit, kam napsat. Zažívaly jsme takový malý americký sen. Chodily jsme ode dveří ke dveřím, rozdávaly vizitky a snažily se takříkajíc prodat. Amerika nám v tomhle dala velkou lekci. Zjistily jsme, že pokud se budeme stydět a nebudeme chtít nikoho otravovat, nic nedokážeme. Trochu jsme se tam otrkaly. Stejně bylo ale hodně náročné nějaké hraní nakonec získat,“ vzpomíná Simona.
A o čem je jejich nová písnička? „Pisces, což byl původně jen pracovní název, je o vnitřním světě, který nám dává prostor na všechno, co si vysníme. Je to ale i love song. Jednou jsem šla pěšky z nějaké párty domů do Vršovic a přemýšlela si. Byla jsem tenkrát zamilovaná do jednoho kluka, který bydlel kousek ode mě, a do poznámek jsem si napsala první verš. A tak to celé začalo,“ uzavírá Alex Denisa.
