Článek
Svou hudební cestu hodnotí Langerová jako velmi dobrodružnou. „Někdy si říkám, že jsem musela prožít vícero životů naráz, protože když vidím archiv fotografií, videí a rozhovorů, nechápu, jak je možné, že se to dalo stihnout. Ale stihlo se to,“ směje se při ohlížení za posledními dvěma dekádami.
Hudebně je připomene nová dvojalbová kompilace s průřezem z její tvorby, doplněná o novou skladbu nazvanou Zázračná písně krajina.
Úspěšný start
Debutové album Spousta andělů vydala Langerová hned v roce 2004, po vítězství v soutěži, a prodalo se ho přes sto tisíc kusů. Následovala studiová alba Dotyk a Jsem. Za nahrávku Na Radosti získala v roce 2015 čtyři sošky Anděla od Akademie populární hudby, několikrát se v této soutěži i v anketě Český slavík stala také zpěvačkou roku. Před třemi lety vydala, v den svých 34. narozenin, album Dvě slunce.
V roce 2010 se oblíbená zpěvačka umístila na druhém místě čtvrté řady taneční show StarDance, řadu let byla patronkou projektu Světluška, zaměřeného na pomoc nevidomým a slabozrakým, a zkusila si i hereckou práci.
V roce 2017 hrála hlavní roli v životopisném filmu 8 hlav šílenství režisérky Marty Novákové.
Anketa
„Byla jsem ráda, že jsem si našla svou cestu a mohla jsem se obklopit fajn lidmi, které mám dodnes ráda, kteří se mnou jsou na podiu, nebo za ním,“ říká zpěvačka a zmiňuje například osobnosti Ivana Krále či Michala Hrůzy.
Právě oni ji prý nejvíc ponoukali, aby se odhodlala začít psát vlastní texty k písním, což byl podle ní jeden z nejdůležitější kroků v kariéře.
„Říkali mi: ‚Zkus začít psát své písně, budeš nezávislá, soběstačná, budeš psát o tom, co cítíš. Neznamená to, že si nemůžeš někdy vzít píseň od jiného autora, ale je dobré mít tento základ.‘ A já jsem si pořád říkala: ‚Bože můj, o čem budu psát?‘ Ale potom jsem se do toho nějakým způsobem ponořila, a ač jsem skládala písně od malička, nikdy mě nenapadlo, že je pak budu zpívat lidem,“ dodává.
Aneta Langerová a Korben Dallas našli souznění. A chtějí v něm pokračovat
Dříve tenis, teď koncert
Právě sdílení pocitů, názorů a poukazování na podle ní důležité hodnoty jsou jednou z potřeb, které ji v práci ženou dál a činí ji šťastnou. Dvacet let na scéně oslaví jak jinak než hudbou, jež je pro ni stále na prvním místě.
„Bude to nespočet koncertů v průběhu roku, podívám se i na místa, kde jsem začínala, nebo se podívám do svých rodných Říčan, na Jureček, kde jsem hrávala tenis, trénovala, a najedou tam budu koncertovat,“ přibližuje Langerová jedno z výjimečných míst.
Celý jubilejní rok pro ni vyvrcholí na podzim třemi velkými koncerty v doprovodu jak její kapely, tak Janáčkovy filharmonie Ostrava, kde zazní známé písně v novém, nečekaném aranžmá.
Přes léto se zpěvačka nezastaví, odpočinek a dovolenou plánuje až po prázdninové sezoně. „Ráda bych si naplánovala nějakou cestu, ale většinou to dělám všechno na poslední chvíli, tak jak mi to vyjde. Takže zatím nevím úplně kam, naposledy jsem byla třeba v Indii nebo na Kypru, jak mě různě napadne,“ říká Novinkám v Botanické zahradě v pražské Troji, kde se účastnila oslav tropického skleníku Fata Morgana, který už stojí taktéž 20 let.
Igor Orozovič nazpíval hořkosladký duet s Anetou Langerovou. O vzpomínkách, lásce i naději
„Miluju přírodu, přirozenost, krásu, naplňuje mě štěstím. Otevírá se mi hlava a můžu psát další písně,“ svěřuje se Langerová s tím, že v této botanické zahradě kdysi točila i část klipu k písni Tělo 2086.
„Což je píseň o tom, že se lidé už dávno nevídají a nestýkají, nemilují se. A na závěr zazní, že bez komunikace člověka s člověkem, nebo člověka s přírodou, to zkrátka v životě nejde,“ myslí si.