Hlavní obsah

Hrdinský čin Nabokovova emigranta

Právo, Kristýna Čtvrtlíková

Za fiktivní předobraz memoárů Promluv, paměti Vladimira Nabokova, mnozí kritici považují autorův raný román Hrdinský čin z roku 1932. Jeho pátá rusky psaná próza s autobiografickými prvky vychází ve středu poprvé v českém překladu Pavla Dominika.

Foto: Profimedia.cz

Vladimir Nabokov

Článek

Hrdinou je dvacátník Martin Edelweiss, který po smrti otce a vyčerpání rodinného jmění prchá s matkou po bolševické revoluci z Ruska za strýcem do Švýcarska.

Finančně zajištěný příbuzný se krátce nato stává jeho otčímem a protagonista odchází na prestižní anglickou univerzitu, kde prožívá nešťastnou lásku k dívce, jež se za něj odmítá provdat.

„Ve většině Nabokovových próz jsou rozesety otisky autorových osobních zážitků a vzpomínek, někdy letmé, jindy velmi výrazné. V Hrdinském činu jsou těmi výraznými pasáže věnované studiím v Cambridgi,“ řekl na dotaz Práva překladatel.

Výběr Salonu: Nabokov, Bystrov a Toman

SALON

V předmluvě anglického vydání Hrdinského činu se literát zmiňuje o původním pracovním titulu Romantický věk, odkazujícím na Martinovu povahu a jeho četné snění o cestování do vybájených zemí, především do imaginárního Zoorlandu, jak ve své eseji uvádí japonský kritik Yuichi Isahaya.

Sám Nabokov Edelweisse označil za svou „nejlaskavější, nejčestnější a nejdojemnější mužskou postavu“.

Stejně jako v jiné Nabokovově tvorbě lze podle Dominika v Hrdinském činu najít pro spisovatele příznačnou ekvilibristiku.

„Tvůrcův styl se všemi jeho přednostmi, mezi něž patří i hra s jazykem, bohatá, neotřelá obraznost a vybroušený styl, charakterizuje celé jeho prozaické dílo,“ doplnil překladatel.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Výběr článků

Načítám