Hlavní obsah

Hradecká galerie vystavuje falza

Královéhradecká Galerie moderního umění pokračuje v novátorském přístupu a přichází s průlomovou výstavou s třeskutě aktuálním, ale současně trochu bolestným tématem. Zejména pro samotné vystavující. Pod názvem „Originál? Umění napodobit umění“ jsou totiž prezentována díla, která jsou falzy, napodobeninami nebo pouhými kopiemi. Ale původně byla vydávána za originály.

Foto: Ludmila Žlábková

Plastika Raněný sochaře Jana Štursy je obsažena ve sbírkách hned několika českých galerií.

Článek

„Sbírku falz v takovém rozsahu ještě žádná galerie nepředstavila. Je tu na sto děl a hodnota falz se vyšplhala na 200 milionů,“ uvedl ředitel galerie František Zachoval. Vystavena jsou díla z depozitářů řady galerií, jejichž kurátoři či štědří dárci se neubránili omylům. A místo děl autorů jako Marc Chagall, Joan Miró, František Kupka, Josef Lada, Jan Zrzavý, Joža Uprka, Kamil Lhoták nebo současných autorů jako Milan Knížák, Jiří Kovanda rozšířili sbírky o napodobeniny či kopie.

K nejpadělanějším českým malířům patří Jan Zrzavý. Vystaveno je zde osm jeho obrazů, ale pět z nich jsou padělky. Odhalit se je podařilo až pomocí odborných expertiz. Celkově je výstava rozdělena do šesti částí podle zvolené techniky, postupu či způsobu vytváření falz.

„Jednotlivé oddíly jsou zastoupeny soubory obrazů, kreseb, grafických listů a plastik, ale také fotografiemi, konceptuálními díly a novými médii. Výstavu doplňují další dvě části, z nichž první představí jednu ze strategií současných umělců, tzv. apropriaci, tedy tvůrčí metodu, při níž si autoři přivlastňují styl jiného umělce či ve své tvorbě citují konkrétní díla nebo části děl jiných autorů. Druhá se týká mechanismů obchodu s výtvarným uměním,“ uvedla kurátorka výstavy Petra Příkazská.

Foto: Ludmila Žlábková

Obraz krojované ženy malíře Joži Uprky.

Jára Cimrman výtvarného umění

Autoři výstavy si všímají i problematiky vytváření fiktivních identit. Návštěvník si může prohlédnout například soubor kubistických obrazů Bohumila Samuela Kečíře (1904–1987). Nikdo takový ovšem neexistoval.

„To bylo odhaleno až roku 2007. Ale ta smyšlenost byla tak dokonalá, že předtím asi patnáct let mystifikovala celý kunsthistorický svět. Kečíř se prodával po celé Evropě. Jeho jméno bylo zařazeno do slovníku umělců, měl několik výstav,“ upozornil František Zachoval.

„Z našeho pohledu to je skvělý vtip, učebnicový příklad umělce Járy Cimrmana ve výtvarném umění,“ dodal s tím, že výstava by měla pomoci návštěvníkům zorientovat se v nepřehledném prostředí uměleckého trhu a přimět je k obezřetnosti při nákupech umění.

Investice do současného umění

„Osobně jsem po přípravě této výstavy velmi skeptická k nabídkám uměleckých děl na internetu. Navíc problém se kumuluje, protože falza z trhu nemizí. Ani když jsou odhalena, opět se mohou objevit. A vznikají nová,“ doplnila kurátorka Petra Příkazská a dodala, že nejbezpečnějším řešením pro běžné sběratele je investice do současného umění, do děl žijících autorů. Protože se odhaduje, že na trhu je 30 až 50 procent padělků.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám