Článek
Od narození Jana Kubelíka uplyne 5. července 130 let a 5. prosince to bude sedmdesát let, co tento věhlasný interpret zemřel.
"Král trylku" a "čaroděj houslí" se narodil 5. července 1880 v Michli (dnes část Prahy). Jeho otec, původně krejčí a pak zahradník, byl dobrý muzikant ovládající několik nástrojů. Záhy rozpoznal synovo nadání a potřebu jeho hudebního vzdělání. S ohledem na mimořádný talent byl Kubelík už ve dvanácti letech výjimečně přijat na pražskou konzervatoř. Výrazné nadání, píle a Ševčíkovy nové metody přinesly rychlý Kubelíkův růst. Absolvoval v roce 1898 a interpretace Paganiniho houslového koncertu G dur předznamenala jeho úspěšnou kariéru.
Ve středověku by jej upálili
Dveře do světa si otevřel ve Vídni. "Ve středověku byli by Kubelíka jako čaroděje na hranici upálili," ocenil tehdy jeho technickou fenomenálnost kritik a skladatel Richard Heuberger. Od roku 1900 pak odehrál na šest tisíc koncertů ve více než padesáti státech doslova po celém světě.
Kubelíkovu brilantní techniku, křišťálově čistou intonaci, lehkost svítivých tónů, oduševnělou citovou hru a neopakovatelný melancholický stříbrný tón jeho slavných stradivárek Emperor z roku 1715 slyšelo kolem pěti miliónů posluchačů. Hrál pro korunované hlavy, pro papeže, ale i prostým lidem třeba v pražské Šárce.
Obsáhl celý repertoár světové houslové literatury a všechny nastudované skladby ovládal zpaměti do konce života. Svou smyčcovou technikou ovlivnil také další vývoj houslové hry. Jeho hra se prohlubovala i vlivem vlastní skladatelské činnosti. Širokou popularitu si mimo jiné získala jeho úprava Fibichovy selanky V podvečer známá jako Poem.
Umělec, označovaný za největšího houslistu své doby, zemřel v Praze 5. prosince 1940 a byl pochován na vyšehradském Slavíně.