Hloupé a nesystémové, bouří se divadla i nakladatelé

Podle návrhu ministerstva financí by se měla daň u vstupenek do kin, divadel a na koncerty zvednout ze současných 10 na 21 procent. Týká se to akcí pořádaných soukromým sektorem. Veřejné příspěvkové organizace nejsou plátci DPH.

„Připravovaná změna je dokladem naprostého pohrdání české vlády soukromou českou kulturou. Sotva jsme se jakž takž vyhrabali z následků koronavirové krize, i díky snížení sazby DPH, přišla válka na Ukrajině a s ní masivní navýšení zejména cen energií, což v případě Divadla Broadway znamená asi čtyři sta procent nárůst, a výrazná inflace, přičemž tyto navýšené náklady nejde v žádném případě přenést na diváky v ceně vstupného,“ řekl Právu Oldřich Lichtenberg starší z pražského Divadla Broadway.

„Jde o diskriminaci a prakticky likvidaci soukromé české kultury, kdy nám z utržených 100 Kč za vstupenku zůstane jen 79 Kč. Státním a veřejným příspěvkovým organizacím a jiným pseudonevýdělečným institucím, které plátci DPH nejsou, zůstává celá stovka,“ řekl.

„A k tomu dostanou dotace v řádech milionů až stamilionů ročně. Vláda tím prakticky vytváří veřejnoprávní monopol na kulturu a nahrazuje rozpočtové výpadky mnohdy způsobené jejími hloupými a populistickými kroky. A to je veliká hanba,“ dodal Lichtenberg.

Jan Hrušínský, spolumajitel a ředitel pražského Divadla Na Jezerce, tento názor podpořil. „Pokud by se sazba zvýšila, bylo by to pro nás likvidační, a můžeme zavřít divadlo. Žijeme z prodeje vstupenek. Byl by to velký zásah, který bychom nezvládli,“ řekl Právu.

Jan Burian, ředitel Národního divadla Praha, je naopak v klidu. „Národní divadlo není jako veřejná příspěvková organizace plátcem DPH. Ale doufám, že s námi bude ministerstvo kultury tuto záležitost konzultovat. V Evropě je standardní, že u kulturních akcí se DPH pohybuje v nejnižší nebo nulové sazbě.“

Robert Porkert, šéf agentury Live Nation, která v ČR pořádá koncerty světových hudebních hvězd, předpokládá, že šlo o vypuštění zkušebního balonku, aby se zjistilo, jaká bude reakce.

„Je to hloupé a nesystémové. Každý středně vzdělaný ekonom pochopí, že tímto by se výběr daní nezvýšil, poněvadž akcí s návštěvností mnoha desítek tisíc lidí by u nás bylo mnohem méně. Světoví umělci si vybírají ta nejvhodnější místa a my bychom se se sazbou 21 procent dostali někam pod úroveň Bulharska, Slovenska, potažmo jiných zemí, kde tolik koncertů není,“ uvedl.

Akcí by bylo méně, vstupenky by stály více a tím pádem by se vybralo méně peněz, což by znamenalo nižší obrat i v přidružených odvětvích, která s velkými koncerty souvisejí.

„Vzkaz pro fanoušky nicméně je: Běžte letos na všechny koncerty, na které můžete, protože je možné, že tu v příštích letech žádné nebudou. Jako studovaný učitel, který nikdy profesionálně neučil, a tudíž neznámkoval, bych si přesto dovolil panu Stanjurovi udělit známku za domácí úkol. Je to nedostatečná, prosím, předělat,“ dodal s úsměvem.

Podle ministerského plánu by se u knih měla DPH zvednout z deseti na čtrnáct procent. Nakladatelům se to nelíbí.

„Sazba by rozhodně měla zůstat minimálně tam, kde byla. V současnosti jsou tlaky na její zvyšování, ale zrovna u knih se cena poslední rok zvyšuje dost dramaticky kvůli energiím a materiálům. Už takhle jsou drahé. Naopak předtím, než přišla krize, byly snahy zkusit jednat o tom, jestli by nemohly být osvobozeny od DPH, jako je tomu v několika evropských zemích,“ sdělil Právu šéfredaktor nakladatelství Garamond Petr Himmel.

Ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel dodal: „Knižní trh nemá žádné rezervy a zvýšení DPH se plně promítne do už tak rostoucích maloobchodních cen. V důsledku toho dojde k dalšímu poklesu trhu a stát na DPH stejně víc nevybere. Navrhovaná hladina čtrnáct procent na knihy je prakticky nejvyšší v Evropě. Výsledkem bude pokles čtenářské gramotnosti a vzdělanosti a celkové zaostávání naší společnosti. Návrh hraničí s barbarstvím, zvlášť když si člověk uvědomí, že tím jde koalice přímo proti svým voličům.“