Hlavní město získá téměř třetinu děl sochaře a malíře Sekala z pozůstalosti

Podle Mariiny závěti půjde o 30 procent sbírky, které věnovala Praze. „Majetek bude převzat v zahraničí a přesunut do Prahy. Cílem je zajistit, aby se tato výjimečná díla stala majetkem veřejným a vystavovaným, a ne soukromým s vidinou zpeněžení,“ řekl primátorův náměstek Jiří Pospíšil (TOP 09).

Stejně velké soubory mají podle něj putovat do Muzea umění v Olomouci a do Západočeského muzea v Plzni. Sekalovy práce obohatí také sbírky Národní galerie v Praze, Grafické sbírky Albertina Vídeň, Vídeňské muzeum, Rakouskou galerii ve vídeňském Belvederu a Slovenskou národní galerii.

Zbyněk Sekal zemřel ve Vídni v roce 1998, jeho druhá žena Marie tamtéž loni. Ve své závěti odkázala městu Praze ze své pozůstalosti 30 % všech uměleckých předmětů.

Zástupci města, městské galerie a také Musea Kampa mají darované artefakty převzít ve Vídni ještě tento týden. Nově půjde podle Pospíšila o majetek Prahy, jehož hodnota se nyní pohybuje v desítkách milionů korun, spravovat ho ale bude Nadace Jana a Medy Mládkových, a to v Sovových mlýnech, tedy Museu Kampa.

Tato galerie, v jejímž čele Pospíšil stál do svého nástupu do funkce v městské radě, loni uspořádala Sekalovi velkou výstavu.

Model rozděleného vlastnictví a správy byl podle náměstka zvolen i v případě děl malíře a ilustrátora Františka Kupky či básníka Jiřího Koláře.

Praha musí uhradit soudní poplatky ve výši 600 tisíc korun za pozůstalostní řízení. V Sovových mlýnech, tedy v Museu Kampa, by měla podle Pospíšila vzniknout trvalá expozice z části děl. Vyloučen podle něj není společný projekt s Galerií hlavního města Prahy.

Dříve Sekalovi uspořádala výstavu pražská Národní galerie a před jeho smrtí také velkou retrospektivu právě Galerie hlavního města Prahy.

Sekal, narozený v roce 1923 v Praze, prožil 2. světovou válku v koncentračních táborech. Po válce studoval pražskou umělecko-průmyslovou školu. V 60. letech minulého století patřil k předním a oceňovaným tvůrcům.