Článek
Dnešním dnem vstupuje do kin Deníček moderního fotra, kde hrajete s Jiřím Mádlem rodiče malého kluka. Natáčela jste ho v době, kdy jste už sama byla maminkou. Jak jste to prožívala?
Docela dobře. Nebyla to moje první práce po porodu, malý už nebyl takový mrňousek, a navíc byl celou dobu na place se mnou a jednou z babiček nebo manželem (tanečníkem a akrobatem Matyášem Rambou).
Kromě toho jsem se strašně těšila na svého oblíbeného kolegu Jiříčka Mádla, že spolu strávíme spoustu času. A režisér Jan Haluza a jeho žena Lenka Haluzová, kteří za scénářem podle skvělé předlohy Dominika Landsmana stojí, jsou moji dlouholetí kamarádi, takže natáčení bylo takové rodinné.
Uvědomila jsem si ale, že já osobně bych takhle malé miminko na natáčení filmu nikdy nezapůjčila. Ale já bych ho nezapůjčila nikam. (směje se)
Váš filmový syn Čeněk je pěkné číslo. Máte už podobné zkušenosti s tím vlastním?
Mám doma lumpa a raubíře a jinak bych to u chlapečka ani nechtěla. Tak to má být. Slunce je neuvěřitelně aktivní dítě. První rok v podstatě nespalo. Ale miluje život, jídlo, svoji velkou rodinu a taky traktory. Tváře má štěstím a neustálým objevováním růžové. Dělá mě neskutečně šťastnou.
S Jiřím Mádlem jste blízcí kamarádi. Ovlivňuje to vaši spolupráci?
Rozhodně ano. Jsme v podstatě rodina. I naše vzdálenější rodiny jsou už propojeny. Je mi blbý říct, že jsem ten film vzala, abych si Jirku užila víc než u nás v obýváku, ale něco na tom bude. (směje se)
Věřím mu a můžeme si cokoliv otevřeně říct. Práce s ním není práce, ale sranda. Vlastně život vedle něj je sranda. Jsem za tohle silný přátelství už roky vděčná.
Kromě herectví se věnujete také psaní, vaše kniha DobroDruhům se týká především vašeho cestovatelského ducha. Co vás k psaní přivedlo? Byla to jen potřeba rozdělit se o zážitky?
Píšu celý život, ale dlouho jsem neměla odvahu nic z toho zveřejnit. Manžel mě konstantně celkem dlouhou dobu podporoval, až z toho vzniklo DobroDruhům. Jsem za to vděčná. Je to pro mě vystoupení z vlastní komfortní zóny, které se mi milionkrát vyplatilo.
Plánujete i další knihu? O čem by měla být?
Mám rozepsaný krátký román a scénář už od roku 2018. Ale mateřství psaní zastavilo a ještě to chvíli potrvá. Nikam nespěchám. Ještě před románem možná vydám knihu krátkých textů, něco jako DobroDruhům, ale o cestách uvnitř.
DobroDruhům mě hodně naučilo, jako naprostý začátečník a bez vzdělání se ráda trochu rozepíšu, než si troufnu na román.
Tereza Ramba řeší neplánované těhotenství v Deníčku moderního fotra
Vaší další aktivitou je navrhování módy, nedávno jste uvedla první kolekci. Co je jejím hlavním mottem?
To motto zní prostě – Láska je. Je to moje hlavní motto tak nějak celkově. Vzniklo z jednoho krátkého textu v DobroDruhům a drží se mě. Funguje jako afirmace, posilující věta, která náš život směřuje k lepšímu. Evidentně je to něco, co si já i spousta lidí potřebujeme neustále připomínat. Jinak se snažíme, aby náš rodinný obchůdek laskaje.cz byl opravdu plný lásky. Záleží nám na tom, aby věci, které prodáváme, byly co možná nejčistší.
Co přesně to znamená?
Jde nám o minimalismus a udržitelnost. O lidský přístup. Někdo s láskou šije vaše šaty. Vy ho za to oceníte. Pak je s láskou nosíte. Počítá se s tím, že toho máte míň, ale kvalitnější, oblečení vám déle vydrží.
Naše zboží má certifikáty Gots a Fair wear (potvrzují šetrnost k životnímu prostředí a výrobu za férových podmínek), většinou jde o stoprocentní bavlnu, mikiny jsou s trochou recyklovaného polyesteru. To oblečení je neskutečně příjemné, milujeme ho, nosíme ho denně my i celá naše široká rodina. Stejně nám to ale nestačilo, začali jsme tkát, barvit a šít v České republice.
Zatím vznikly z naší dílny Šaty Snů. První várka se okamžitě vyprodala, už připravujeme druhou. Zajímá nás rukodělnost. Naše šaty šije úžasná krejčová Janička v malé dílně za Prahou. Když je chcete, musíte být nejdřív rychlá a pak si počkat.
Jak všechny své aktivity jako maminka zvládáte? Kdo je vaším největším pomocníkem?
Rozhodně manžel a obě babičky! Ale nebudu lhát. Dost často padám na ústa. Babičky hlídají, když natáčím, jinak se s Matym střídáme. Pracujeme hlavně po nocích.
Letos jste byli na první dovolené společně se synem. V čem se nejvíc lišila od těch předchozích?
Byla nádherná. Akorát mě strašně překvapilo, kolik krámů s sebou najednou člověk tahá. Bojím se, že se ke své maximálně pětikilové krosně jen tak nevrátím. (směje se)
Deníček moderního fotra jde do kin, dotočená je Amerikánka Viktora Tauše a Betlémské světlo Jana Svěráka. Jak byste diváky na tyto své tři nejnovější projekty pozvala? Čím je podle vás každý z nich atraktivní?
Miluji tu rozmanitost a jsem šťastná, že mě provází celou kariérou. Amerikánka jako film je podle mě absolutně výjimečná. Je to umělecké dílo Viktora Tauše, Petra Ostrouchova, Davida Jařaba, Elišky Křenkové, moje a dalších členů týmu. Cítím, že to tady po nás zůstane.
Betlémské světlo je neskutečný projekt Zdeňka a Jana Svěrákových. Jsem pyšná, že jsem mohla být jeho součástí. Je to jedna z nejkrásnějších rolí, jakou mi kdo kdy dal. Točit s Janem je pro herce jako dar.
A Deníček je léto a láska. Sranda, přátelství. Je to podle mě něco, co po té prázdné době všichni opravdu potřebujeme. I kdyby tam Jiříčkovi přihrávala nějaká jiná herečka, protože ten film je primárně o něm, šla bych se na něj podívat.
Může se vám hodit na Zboží.cz: