Článek
Čím je vám postava Marie blízká?
Líbí se mi, že má smysl pro humor. A také, že je to opravdu dobrý kumpán, stejně jako já.
Marie toho ví hodně o mužské ješitnosti, což dokazuje její intrika vůči Malvoliovi. Sdílíte s ní pochopení pro mužský svět?
Já osobně stále mužskému světu moc nerozumím. Často si říkám, že to přece nemůže být tak jednoduché. Marie je veselá, chválí a pochlebuje, a zabírá to. Určitě to zabírá nejen na jevišti, ale tohle s ní společné nemám. Spíš možná jen tu její veselost.
Letos hrajete Večer tříkrálový na Hradě naposledy. Nebude vám to líto?
Určitě ano, protože se budu muset s Marií rozloučit.
Co pro vás znamená hrát v létě pod širým nebem?
Je to určitě příjemné, přináší to úplně jiný pocit než hrát v kamenném divadle. Je to také zábavné, i když občas zaprší. Horší je zima.
V lehkých šatech je to opravdu někdy náročné, ale to se stalo za ty čtyři roky, co Večer tříkrálový hrajeme, jen párkrát. Na otevřených scénách také musíte myslet hodně na to, aby vás bylo slyšet, a to je někdy složitější.
Jaký je váš vztah k Shakespearovi?
Ráda se na Shakespearovy hry dívám i v nich ráda hraji. Shakespeare je geniální v tom, že si u něho diváci vždy uvědomí, jak se lidé nemění, střídají se jenom kulisy. Když jsem byla mladší, chtěla jsem hrát Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy. Teď už ale žádnou vysněnou roli nemám.
Pro herečky je v Shakespearových hrách trochu nespravedlivé to, že většinou mají dvacet rolí pro muže a jen dvě pro ženy. Ale tak to prostě je.